Ostatně pokles byl „nastartován“ už v roce 1998. „Jsme na hraně,“ říká Zbyněk Knobloch, šéf firmy Sony Music/Bonton - ta propustila polovinu zaměstnanců a redukuje aktivity na míru nezbytnou k existenci. Podobně se musela zachovat společnost EMI či Universal, jenž spouští lavinu levnějších titulů pod názvem Ladíme ceny dolů.
D o l ů j d o u v š i c h n i
Universal vystavil doporučenou cenu na cédéčka s hudbou tuzemských interpretů v rozpětí od 299 do 399 korun. „Tuzemské novinky, které si pravděpodobně koupí mladí lidé, nabídneme za 299 Kč,“ říká šéf firmy Universal Tomáš Filip. Zlevnění se týká i některých starších titulů. Například album Mohlo by tu být i líp od Michala Horáčka a Petra Hapky Universal zlevnil z 499 na 399 Kč. Ale existují exkluzivní výjimky: alba Lucie či irských U2 budou o něco dražší.
Podobnou strategii vyhlašuje Sony Music/Bonton. „Chceme, aby se desky zahraničních interpretů prodávaly za cenu, která nepřekročí hranici 550 korun, u české produkce to je 300 až 400 korun,“ říká Knobloch. Ředitel pobočky EMI Vladimír Kočandrle udává podobné údaje jako Filip s Knoblochem. „U mezinárodního repertoáru jde o spletitější otázku, protože tvorba cen je vázána na daleko více souhlasů mimo náš dosah. Přesto věřím, že výhledově se dostaneme pod 550 korun. Závisí to i na kurzu koruny vůči euru,“ vysvětluje Kočandrle.
„My jsme šli s cenami dolů už dávno. Hlavně v levnějších kategoriích a u domácí hudby,“ dodává Iva Milerová z firmy Warner Music.
Na skutečnost, že ceny desek v Česku by neměly být v přepočtu nižší než ceny v západní Evropě, se firmy odvolávaly. Výsledkem byl cenový růst předbíhající koupěschopnost. „Ukázalo se, že naše ekonomika není tak silná, jak jsme si mysleli v roce 1997,“ přiznává Knobloch.
M é n ě m l u v i t p ř e s m o b i l
Kromě tvrdošíjnosti, s níž firmy lpěly na vysokých cenách, se na současné krizi podílí řada dalších faktorů. Například stále dostupnější vypalovačky: podle údajů Mezinárodní federace fonografického průmyslu IFPI je zde „vypáleno“ každé druhé cédéčko. Milan Herman, šéf české pobočky BMG, dodává: „Neustále se vyvíjejí nové druhy zábavy, která je vedle muziky atraktivní: počítače, internet, Playstation, multikina. Stále si stěžujeme na cenu cédéček, ale kolik stojí kino nebo oběd? Problém je v tom, že lidi už nepovažují muziku za umění, nýbrž za absolutní konzum.“
„Lidé jsou přehlceni nabídkou, za co utratit peníze. Možná by mohli méně mluvit přes mobil a radši si poslechnout slušnou desku. A možná by se taky měly točit lepší desky,“ doplňuje Kočandrle.
Nadto jsou dle vydavatelů desky u nás zatíženy příliš vysokou daní z přidané hodnoty - dvaadvaceti procenty. „Kdyby daň klesla na pět procent, podobně jako je tomu u knížek, mohly by se ceny hudebních nosičů snížit o další stovku,“ říká Karel Kučera, šéf české pobočky IFPI.
R o z h o d u j í t a k é o b c h o d n í c i
Iva Milerová z Warner Music říká, že hlavní problém zlevňování není v tomto okamžiku úplně na straně vydavatelů. Gramofirma totiž dodá desky do obchodů levněji, ale není vyloučeno, že prodejci zůstanou na dřívějších cenách. Nacházejí se v uzavřeném kruhu: čím méně desek obchodník prodá, tím vyšší musí být zisk z každé desky, aby se uživil. „Na maloobchodníky s jejich hubenými tržbami vinu svalovat nechci. Ani oni často nemají kde škrtat,“ míní Kočandrle. Obchodník v Německu, který prodá sto kopií od jednoho titulu, je na tom pochopitelně lépe než český kolega, jenž prodá jeden dva kusy téže desky.
„Česko se sice vyvíjí podobně jako jiné části Evropy, ale ne všechno je stejné. Na západ od nás existují řetězce prodejen s hudbou, kam vydavatel může po vydání umístit obrovské množství desek a nabídnout slevu, která má pozitivní vliv na koncovou cenu zboží. U nás se dá tímto způsobem pracovat částečně s hypermarkety,“ tvrdí Herman.
Š k r t á s e v š u d e
K zlevňování desek došlo díky drastickým redukcím ve struktuře firem. „Škrtá se všude,“ říká Kočandrle. „Zisková marže klesla na kritické minimum. Na druhé straně věříme, že tím pomůžeme oživení trhu.“
Firma Universal v létě propustila třetinu zaměstnanců. „V roce 1998 nás pracovalo ve firmě čtyřicet, dnes zůstala polovina,“ vypočítává Knobloch z Bontonu. „Musíme snížit výdaje na propagaci, náklady na výrobu desek nebo videoklipů. Budeme opatrnější ve vydávání nových interpretů,“ vypočítává Knobloch.
Obává se, že pro nové kapely bude stále obtížnější získat smlouvu s větší vydavatelskou společností: „Je to začarovaný kruh. Televize i rádia se novým interpretům brání. Prý je nikdo nezná. Nova, která natáčí hlavně estrády, dělá kuriózně pro muziku středního proudu víc než Česká televize, která nevysílá hudební pořady v normálních sledovacích časech.“
Krize hudebního průmyslu začíná být nadnárodním jevem. „Ve všech okolních zemích je situace vážná, i když ve většině o něco méně než u nás,“ míní Vladimír Kočandrle. Loni se výrazně zvýšil prodej jen v zemích proslulých pirátstvím (Bulharsko, Rumunsko, Rusko). Všude jinde zaznamenaly firmy ztráty. I letos se čeká velký pokles nejen v Česku.
Naděje gramofirem se upínají nejen k silnější ekonomice, nižším daním či novým hvězdám showbyznysu, ale také k novému typu nosičů. Zatím nikdo neví, jaké médium by to mělo být, avšak mělo by být posluchačsky pohodlnější a lépe chránit proti pirátství.
9. října 2002
