RECENZE: Kam ty vlaky jedou... Letní kapela je na druhém albu sebejistá

Na bezejmenném debutu z roku 2022 si Letní kapela - s úspěchem - osahávala terén a kolíkovala hrací plochu. Na druhé desce Jako pes se už prezentuje jako hotová skupina, navíc s pestřejším a živějším zvukem.

Zpěvák, textař a výtvarník Jaromír 99, vlastním jménem Jaromír Švejdík, si už od dob působení v Priessnitz vytvořil svůj zcela jedinečný způsob zpěvu a textování. Nemáte šanci si ho splést s nikým jiným a díky jeho tvůrčímu vkladu mají projekty jako Umakart, Kafka Band, Bombers nebo aktuálně Letní kapela specifickou a nenapodobitelnou atmosféru.

Na albu Jako pes jsme díky tomu během několika úvodních tónů jako doma. A i když na desce najdeme písničky jednak úplně nové, jednak ze šuplíků vytažené a dopracované, je to kompaktní celek. Chvílemi ještě naléhavější než debutové album.

Ostatně už úvodní Jako pes je velmi razantní otevírák a Noční jízda je, v duchu názvu, až mejdanově rozjetá, včetně refrénu: „Máme prachy a cíga / máme chlasty a jídla“. Písnička má náladu bujaré společnosti s vidinou společně strávené akce a ona noční jízda samozřejmě probíhá ve vlaku. Kde také jinak, však na příští stanici dozajista přistoupí kamarád Jára Rudiš...

Jako pes

80 %

Letní kapela

Je to samozřejmě jen velmi volná interpretace, spisovatel a Jaromírův blízký spolupracovník na albu fyzicky přítomen není, ale časté narážky na vlaky, nádraží a zmíněná Švejdíkova poetika k podobným asociacím přímo svádí.

Nicméně, ona Noční jízda nebo podobně rozverná Tak jako já jsou posluchačsky vděčné, ale druhá jmenovaná je hudebně možná až příliš bezstarostná a rozjuchaná. Muzikantsky je sice brilantní, přesto ale prošumí a jediné, co si z ní zapamatujete, je vulgarismus v textu. A klidně by se bez něj píseň obešla.

Bez výhrad jsou ale pomalejší rozjímavé písně, v nichž je Letní kapela jako doma. Když Jaromír 99 v Přání zazpívá „cigareta na balkóně / koukám kam ty vlaky asi jedou / začal nám dlouhý víkend / vemte mě prosím někam sebou“, je v těch pár slovech vyřčeno vše, co potřebujeme vědět, aby nám situace okamžitě naskočila před očima.

Výborná je rovněž Náměstí svobody nebo Pod kamenem, kterou Letní kapela připravovala už na debut, ale nevešla se. Album končí více než sedmiminutovou Na páté koleji (ano, opět vlaky), v níž je zkoncentrované vše, co dosud Jaromír Švejdík se všemi jmenovanými kapelami vyprodukoval a v čem je tak uhrančivý.

Soustředěně hrající kapela, atmosféra, že stěží zvládnete dýchat, skvělý text a v refrénu melodická linka, u které citlivější povahy budou mít co dělat, aby se jim nezarosily oči. Nádherné finále výborné desky, u níž těch pár mušek, co otevřeným oknem vlétly do kupé, nemůže pokazit intenzivní posluchačský zážitek.