Reinkarnaci tohoto projektu zažila loni Sazka Arena při koncertu k 50. výročí Sazky. Leningrad Cowboys však už víc než patnáct let žijí svébytným životem, jehož současnou podobu předvedou v Roxy. Město, které mají v názvu, už dávno nese jiné jméno, ale něco tak malicherného nemůže finským recesistům bránit v rozletu.
Vždyť už způsob jejich vzniku připomíná studentský žert: když se slavný finský režisér Aki Kaurismäki chystal v roce 1989 točit veselou road movie o fiktivní sibiřské kapele, oslovil skutečnou skupinu Sleepy Sleepers a několik dalších muzikantů. Výsledný film Leningrad Cowboys Go America sklidil velký úspěch a novopečení Leningradští kovbojové pokračovali dál.
"Při tak kladných ohlasech bychom byli blázni, kdybychom se skvěle nastartované kariéry vzdali," říká bubeník Sami Jarvinen. "Kromě toho byli Leningrad Cowboys od začátku postaveni především na legraci. A vydělávat velké peníze tím, že se převlékáte jako na maškarní bál a škodolibě deformujete cizí písničky – tomu se nedalo odolat!"
Od té doby soubor natočil jedenáct alb a přitom udržoval spolupráci s Kaurismäkim. Kromě pokračování prvního projektu, jež vzniklo v roce 1994 pod názvem Leningrad Cowboys Meet Moses, společně vytvořili i záznam zmíněného setkání s Alexandrovci, které pojmenovali Total Balalaika Show.
Se stošedesátičlenným souborem Ruské armády tehdy vystoupili na největším náměstí v Helsinkách před 70 tisíci lidmi. "Ani ve snu nás nenapadlo, že toto bizarní sloučení dvou zcela odlišných hudebních elementů bude mít takový ohlas," říká Jarvinen.
Pokud jde o spojení Leningrad Cowboys s Kaurismäkim, není všem dnům konec. "Aki je jako správný umělec opatrný a vždycky odpovídá, že se nic nechystá – pro případ, že by to nevyšlo. Ale my umělci nejsme, a tak mohu říct pravdu: zrovna teď se něco chystá!" říká Jarvinen.
Mezitím se Leningrad Cowboys právě probíhajícím turné snaží podpořit prodej svého zatím posledního alba Zombies Paradise (Ráj zombií). Poněkud degradující název skrývá mnohdy překvapivé verze popových hitů z 80. let – například You’re My Heart, You’re My Soul od Modern Talking či Perfect Day Lou Reeda.
"Asi každý člověk si v mládí oblíbil nějaké písničky, které má pořád rád, ale u některých se za to trochu stydí, protože si uvědomuje, že jsou vlastně hloupé," vysvětluje Jarvinen. "My jsme vzali ty naše z 80. let včetně těch, za které se nestydíme, nahráli je po svém a během koncertů si při nich zařádíme stejně jako zamlada."
