Nemají album, vypustili do světa jeden klip a ani na jejich stránkách nenajdete kromě Always June žádný seznam písní, pouze pár záznamů rozhovorů z britských rádií. Přesto se rozhodla čtveřice muzikantů koncertovat. A to je odvážný krok, což se ukázalo například i v délce koncertu - 55 minut včetně tří kousků Charlie Straight a jednoho přídavku je na spodní hranici běžných vystoupení.
Většinu času strávíte s Lake Malawi v lehkém pohupování do rytmu pomalejších skladeb, jako byste seděli na loďce uprostřed jezera (Malawi) a sledovali západ slunce na obzoru. Několikrát se na vlastní uši přesvědčíte, že čtveřice mladíků umí rozbalit pořádný rokenrol, ale moc často se to neopakuje. Když se však jednou za čas spustí pořádné vlnobití, má to šťávu.
Kromě Always June, která má jako první i svůj vlastní videoklip, mají k hitu našlápnuto další dva-tři kousky, z nichž lze zmínit Paris. Samozřejmostí je výborná angličtina, na které si lídr a zároveň zpěvák skupiny Albert Černý zakládá.
Budeme-li vnímat Lake Malawi jako úplně novou kapelu, česká hudební scéna je bohatší o zajímavou kytarovku soustředící se nezvykle spíše na pomalejší tempo. Pokud si však uvědomíme, že zároveň už nikdy neuslyšíme Charlie Straight, ztráta je prozatím větší než to, co přináší Lake Malawi.
Rozhovor před koncertem s Albertem ČernýmS lídrem Lake Malawi byl čas na pár slov chvíli před vystoupením.
Jaký byl první koncert, který jste měli na Valentýna?
Ve valmezu to bylo zvláštní, protože to bylo úplně poprvé a já jsem nevěděl, jak se budou lidi tvářit - jestli budou chtít písničky Charlie Straight víc, nebo míň. Ale nakonec to bylo super, což mě uklidnilo. Hlavně jsem pak viděl ten koncert na videu, kdy jsem si řekl: No jo, my už vlastně máme dvanáct úplně nových písniček a nemusíme se ničeho bát.
Myslíte si, že to dokážete dotáhnout na stejnou metu nebo ještě dál než s Charlie Straight?
Já si to nemyslím, já jsem o tom vnitřně přesvědčený.
Jak dlouhá ta cesta bude? Uděláte něco jinak, když už jste si jí jednou prošel?
Udělám jinak spoustu věcí. Začnu tím, že budu trpělivější a klidnější.
Tam byla chyba u Charlie Straight?
Vždy jsem strašně tlačil na pilu, říkal jsem: Ty máš zase tyhle kalhoty a tyhle tenisky? Pořád jsem tlačil, že do toho musíme jít, musíme všechno udělat včas a tak.
Takže jste byl frontmanem v pravém slova smyslu?
Myslím si, že teď už jsem frontman více schopný a ochotný naslouchat svým spoluhráčům než předtím.
Když se teď díváte do publika, vidíte tváře, které znáte z dřívějška?
Je tam spousta fanynek Charlie Straight, aspoň na prvních dvou koncertech to tak bylo. A uvidíme, jestli přijdou zas.
A jaké to podle vás bude dnes v Praze?
Mám na sobě ponožky, které mi darovala fanynka Míša z Bašky. Je na nich nápis My lucky socks, takže je mám na sobě pro štěstí, aby to stálo za to. Doufám, že mi pomůžou.
|