Brno, leden 1990: Václav Havel, Ladislav Kantor a divadelník Petr Oslzlý (vpravo) v porevoluční euforii
I když po roce 1989 zastával Ladislav Kantor řadu politických a úřednických funkcí, mezi něž patřilo polistopadové řízení prezidentské kanceláře Václava Havla, vedení volební kampaně Občanské demokratické aliance, tříleté ředitelování České filharmonie, post hlavního dramaturga Prahy – Evropského města kultury 2000 nebo mnohaletá účast v zastupitelstvu Roztok u Prahy, v nichž dlouhodobě žil, Ladislav Kantor bude především jednou provždy spojen s uměleckou tvorbou.
Textař i vůdčí duch
V krátkém rozestupu dvou týdnů zemřela už druhá osobnost spjatá s okruhem vokální kapely C&K Vocal. Zatímco Ota Petřina (zemřel 11. července) se na její tvorbě podílel jaksi v pozadí jako šéf doprovodné skupiny a skladatel některých písní, Kantor byl spolu se zpěvákem a kapelníkem Jiřím Cerhou poznávací značkou tohoto rockového sboru.
Cerha s Kantorem založili C&K Vocal v roce 1969, zpočátku jako víceméně folkové sdružení. Přes angažmá v Semaforu, kde se C&K Vocal podílel v první půli 70. let na legendárním představení Kytice, postupně jeho repertoár přitvrdil a soubor se stal součástí české rockové scény.
C&K Vocal v jedné ze svých sestav (stojící zleva: Helena Arnetová, Jiří Cerha, Hana Horká, Jiří Malšovský, Zuzana Hanzlová, sedící Ladislav Kantor)
Ladislav Kantor v něm měl nejen úlohu téměř výhradního textaře, ale byl i jakýmsi ideovým vůdčím duchem. V souboru plném velkých hlasů, z nichž jeden patřil i jeho manželce Heleně Arnetové, další dlouholeté opoře Luboši Pospíšilovi, a jímž prošly krátkodobě Petra Janů či Jana Koubková, byl Kantorův zpěv spíše civilní a s ostatními příjemně kontrastoval.
Skvěle si rozuměl mimo vlastní tvorbu nebo zhudebněnou poezii (Jacques Prévert, Francois Villon, František Halas ad.) se světem písní polského solitéra a rockového šansoniéra Marka Grechuty. Řadu jeho písní Kantor převedl do češtiny a s C&K Vocalem interpretoval, čímž Grechutovi zajistil ve své generaci u Čechů nebývalou popularitu.
Mimo C&K Vocal sice Kantorova tvorba nebyla příliš bohatá, o to však výraznější a kvalitnější. Společně s Otou Petřinou pomohli Lubošovi Pospíšilovi v nástupu na sólovou dráhu skrze album Tenhle vítr jsem měl rád.
„S Kantorovými texty jsem ze začátku dost zápasil, vyrostl jsem na poezii trochu jiného typu, ale na druhou stranu jsem cítil, že jeho věci mají sílu, a respektoval jsem to,“ řekl v jednom retrospektivním interview Pospíšil.
Ve stejném autorském tandemu Petřina–Kantor vznikla i ozdoba diskografie Václava Neckáře, první část trilogie Příběhy, písně a balady.
Lepší Kantor než Žák
Mimořádný vliv měl Ladislav Kantor na hudební kariéru Michala Prokopa. Zpěvák se v první polovině 80. let dostal do jakéhosi mrtvého bodu své dráhy. Tušil, jakým směrem by po nepříliš zdařilých experimentech se středním proudem měl pokračovat, ale přesnou vizi podle svých slov neměl.
„Zlomová byla v tomto smyslu moje schůzka s Láďou Kantorem v baru Luxor, tam, kde je dnes stejnojmenný knižní megastore. No a Láďa na to přišel a nasměroval mě na správné lidi – na Honzu Hrubého, na Skoumala, na Šruta,“ vzpomíná v bookletu boxu souborného vydání svých alb.
Ladislav Kantor se však nedržel jen své generace. Produkoval první oficiální nahrávky takových kapel, jako byli Psí vojáci nebo Už jsme doma, s nimiž pracoval na jejich EP na sklonku minulého režimu v pantonské edici Rock Debut.
Miroslav Wanek (Už jsme doma)
„Znal jsem se s Láďou už od doby, kdy na konzervatoři, kam jsem chodil na obor tvorby textu, vystřídal jako můj učitel autora Holek z naší školky Pavla Žáka. Říkali jsme si tehdy, že je lepší, když nás učí Kantor než Žák,“ vzpomíná lídr Už jsme doma Miroslav Wanek.
„Pak jsme se docela blízce spřátelili, často jsem ho navštěvoval, byl mezi námi ten nejlepší možný vztah. Vím, že spoustu lidí štval, ale já patřil vždycky do druhého tábora. Obdivoval jsem ho,“ dodal Wanek.
