Křikli na mě „Moc jsi nám toho neukázal,“ vzpomíná Janda na rok 1990

  11:45aktualizováno  11:45
V koncertní sérii Olympic Retro dochází v úterý 28. února v Malostranské besedě k zmapování tvorby Olympiku z přelomu 80. a 90. let. Tedy na metalem ovlivněné album Když ti svítí zelená z roku 1988 a první porevoluční Ó, jé, vydané v roce 1990.

Olympic v roce 1990 (zleva Petr Janda, Jiří Valenta, Milan Broum, Milan Peroutka) | foto: Bestia

V roce 1987 zemřel Mirek Berka, vy jste v kapele zůstal z klasické sestavy 60. let sám. Poznamenalo vás to nějak?
Stále jsme o tom diskutovali. Byl to nejdéle sloužící člen a způsob a důvody odchodu ze života nám nedaly spát. Letos to bude už 25 let.

Olympic v roce 1988 (zleva Jiří Valenta, Milan Broum, Petr Janda)

V minulém rozhovoru jste mluvil o tom, že v době alba Když ti svítí zelená to ve vás "metalovalo". Jak se to vlastně vám, milovníkovi Beatles, stalo?
Ani nevím. Začal jsem točit Rockmapu a mladé kapely metal hrály. Byla to úžasná inspirace, vrátil se rock'n'roll a virtuózní hraní na kytaru. Moc se mi to líbilo. Ale Olympic se přesto nevytratil. I v tom metalu zněl vlastně originálně.

Olympic jste dočasně přeorientoval na tvrdší bigbít, řekněme melodický heavy metal. Co tomu tehdy říkali letití fanoušci, kteří vás sledovali od 60. let?
Do sálů se vrátila mladá generace a staří byli rozladěni. Nám to ale bylo fuk. Chtěli jsme hrát pro mladé publikum. Faktem je, že některé naše kostýmy moc k našemu věku nešly, ale my jsme se cítili dobře.

Nemýlím-li se, někdy v téhle době jste si také vybudoval vlastní studio Propast. Mělo to nějaký vliv na práci kapely?
Jistě, album Když ti svítí zelená je první, které jsme tam natočili. Mohli jsme tam být , jak dlouho jsme chtěli. Ale člověk je stejně po nějakých deseti hodinách unavený. Ve studiu jsme i zkoušeli, a to je pro kapelu strašně důležitý.

Olympic v roce 1988 (zleva Milan Peroutka, Jiří Valenta, Milan Broum, Petr...

Na konci 80. let jste se také začal stýkat s mladými kapelami, což posléze vyústilo v sérii desek Rockmapa, na které jste prostřednictvím nahrávek z vlastního studia mapoval mladou, převážně hardrockovou a metalovou scénu. Vybíral jste opravdu jen to, co se vám líbilo, nebo jste dělal kompromisy?
Zpočátku jsem vybíral jenom to, o čem jsem byl přesvědčený. Skvělé kapely brzy "došly" a pak jsem už přivíral oči. Měl to být projekt na pár let, ale později už nebylo z čeho vybírat. Některé "kapely" hrály opravdu příšerně.

Fotogalerie

O druhém albu, ze kterého budete v úterý hrát, tedy Ó, jé, je všeobecně známo, že jej sám nemáte příliš v lásce. Můžete shrnout proč?
Asi je to poznamenané tou revoluční písní. Album vznikalo v době, kdy jsme část měli natočenou před revolucí a část po. Pokud si vzpomínám, neměl jsem nejmenší chuť to album dodělat, ale nakonec jsem se přinutil. Bylo to doba plná zvratů a historických chvil a mně se o ně nechtělo přijít.

Kterou písničku z každého z těchto dvou alb máte vy osobně nejraději?
Zelená, Naděje dvou, Já někde čet', z Ó jé Stejskání, Hasičskej bál či Smečka psů. Ale dobrých písní je tam dost.

Olympic v roce 1988 (zleva Jiří Valenta, Petr Janda, Milan Broum, Milan...

A je některá, kterou naopak rád nemáte a přesto ji zahrát musíte, protože bez ní by to nebylo ono?
Nikoliv. Hrajeme to, na čem se v kapele shodneme. Hrajeme ty koncerty pro radost a náš fanoušek tyhle věci chápe. Na každý koncert, který hrajeme v Malostranské besedě máme pět zkoušek a ten koncert zahrajeme pouze jednou. Další měsíc pracujeme už na dalším programu. Je to činnost naprosto nelukrativní, ale už to dotáhneme do konce.

Vzpomínáte si na nějakou historku, kterou máte s těmito alby spojenu?
Vzpomínám si, že jsme poprvé hráli Stejskání v Brně v hale Rondo v rámci jakéhosi rockového koncertu. Bylo tam dlouhé molo do stojících diváků a já se těšil, jak jim to ukážu. Šel jsem po molu tak daleko, jak mi dovoloval kabel. Vysílačku jsem tenkrát ještě neměl. Když jsem tu skladbu končil, nějaký chytrák na mě zařval z pod toho mola: "No, moc jsi nám toho neukázal!" Dodnes to na mě kluci z kapely pokřikujou, když to hrajeme.

Autor:

Nejčtenější

Přetočte poslední řadu Hry o trůny, žádají v petici statisíce fanoušků

Záběr z předposledního dílu seriálu Hra o trůny

Více než sedm set tisíc lidí z celého světa už podepsalo petici, která žádá producenty seriálu Hra o trůny, aby právě...

POSLEDNÍ DOJMY: Seriál Hra o trůny skončil. Jak, to už není důležité

Z finále seriálu Hra o trůny

Představa, že ve stejném okamžiku miliony lidí na celé světě zklamaně vyhrkly: „A to má být všechno?!“, je svým...

GLOSA: Leoš Mareš na koncert v O2 areně přivedl i Freddieho Mercuryho

Leoš Mareš 16. května 2019 v pražské O2 areně

Po roce je Leoš Mareš opět v O2 areně. Ve čtvrtek v Praze absolvoval první ze série tří koncertů. Měl vyprodáno a...

Eurovizi vyhrál favorizovaný Nizozemec, Lake Malawi skončili jedenáctí

Duncan Laurence z Nizozemska ve finále Eurovize 2019.

Příští ročník Eurovize se díky vítězství Duncana Laurence bude konat v Nizozemsku. Česká kapela Lake Malawi si vedla...

GLOSA: Madonna v Eurovizi? Naživo dost ostuda, ze záznamu úplný výsměch

Madonna jako host na finále Eurovize 2019 v Tel Avivu

Ještě několik dní před vysíláním sobotního finále letošní Eurovize nebylo jisté, zda americká zpěvačka Madonna v Tel...

Další z rubriky

KOMENTÁŘ: Palestinci, Makedonci, bojkoty. Jinak však Eurovize ctila hudbu

Nizozemský zpěvák Duncan Laurence s trofejí za své vítězství v Eurovizi 2019

Do poslední chvíle nejisté vítězství muzikálně skvělého Nizozemce Duncana Laurence nad mnohými bizáry bylo vítaným...

V srpnu bude v Praze koncertovat Luis Fonsi, autor megahitu Despacito

Luis Fonsi na předávání cen Billboard Latin Music Awards 25. dubna 2015

Portorický zpěvák Luis Fonsi míří poprvé do Česka. V rámci Vida World Tour se 9. srpna představí na PVA EXPO v...

Teď jsem Kapitán Demo v sukních, říká „holka roku“ Berenika Kohoutová

Berenika Kohoutová

Herečka a zpěvačka Berenika Kohoutová má za sebou už desku Berenika Meets Jazz, jež vznikla ve spolupráci s Emilem...

Najdete na iDNES.cz