Trent Reznor, vůdčí osobnost americké kapely Nine Inch Nails, se do povědomí posluchačů elektronické hudby zapsal již albem "Downward Spiral"(1994), které bylo na svou dobu a skutečnost, že N.I.N. jsou kytarovou kapelou, velmi expresivní. U předních kritiků amerických hudebních časopisů si tak vysloužil lichotivé označení elektronického mága a experimentátora zvuků. Asi nejvíce jej však proslavila skladba "The Perfect Drug", která se objevila v soundtracku k filmu Lost Higway režiséra Davida Lynche. Trent Reznor se tak se svým songem rázem ocitl mezi takovými hvězdami, jako jsou David Bowie, Marilyn Manson nebo německy zpívající Rammstein. Skladba The Perfect Drug se okamžitě vyhoupla na čelní příčky světových hitparád, což později Reznora motivovalo k vydání speciálu šesti dalších elektronických verzí včetně původní na singlu nazvaném "The Perfect Drug" Versions. Poté se Reznor na téměř pět let odmlčel, aby spolupracoval na novém albu Marilyn Mansona, dělal hudbu k počítačové hře Quake, komponoval hudbu k filmu, věnoval se remixům vlastních skladeb nebo spolupracoval na dalších příležitostných projektech. Souběžně s těmito aktivitami se však připravoval na vydání dalšího, odbornou veřejností dlouho očekávaného alba. V rámci evropského turné, které předchází megaturné po USA, se nám těsně před koncertem ve vídeňské Libro Music Hall podařilo získat s Trentem Reznorem rozhovor pro iDnes.
Proslýchá se, že je s vámi obtížné spolupracovat. Myslíte si, že je to pravda?
Asi nejsem nejvhodnější osoba na zodpovězení této otázky. Přesto nemám pocit, že bych po kapele vyžadoval něco zvláštního, něco, co by nebylo v jejích silách. Chci říct, že když jsem ve studiu, jsem tam proto, abych pracoval. Mám velké nároky a kolem je spousta lidí, které kolikrát ani neznám. Ne, že bych se snažil uhnat čas nebo že bych na někoho křičel, ale práce ve studiu je náročná a má-li na konci dobře vypadat, vyžaduje to jistá opatření.
David Bowie udělal vlastní počítačovou hru, ke které složil hudbu. Jedna z postaviček má dokonce i Bowieho obličej. Sám jste dělal hudbu k počítačové hře Quake. Neláká vás také něco podobného?
Mám rád média a spolupracuji s nimi. Že bych se však pouštěl do vytvoření počítačové hry, kde by dokonce figurovala moje postava..., o něčem podobném opravdu neuvažuji.
Album Fragile obsahuje dvě CD. Je to proto, že jste jej vydal po téměř pětileté odmlce? Co jste v této době dělal?
Byli jsme na turné po USA - to nám zabralo přibližně dva roky - a další rok jsem pracoval na albu Marillyn Mansona a hudbě k nějakým filmům. Také jsem si potřeboval trochu vyčistit hlavu a odpočinout si. Když jsme začali s prací ve studiu, měli jsme téměř padesát skladeb, ze kterých jsme vybírali ty nejlepší a ze kterých jsme se snažili sestavit ucelené album, které by mělo nějakou logickou návaznost. Potom jsme začali z hotových skladeb vybírat ty nejpovedenější. I tak jsme však zjistili, že songů je stále příliš mnoho na to, aby se vešly na jedno CD. Rozhodně to není tak, že jsem se chlubil, kolik jsem udělal písniček... Prostě jsem jenom zjistil, že v zájmu zachování určité souvislosti musím na albu zachovat celou dvouletou činnost, kdy jsem skladby připravoval. Proto album obsahuje CD dvě.
Proč jste ukončil spolupráci s Marillyn Mansonem, která se tak slibně rozvíjela? Produkoval jste mu CD, vydával alba. Proslýchá se, že váš rozchod nebyl zrovna elegantní...
Mansona jsem objevil na Floridě před lety. Měl jsem možnost zajistit mu smlouvu s jedním hudebním vydavatelstvím a kromě toho jsme spolu také dělali na několika albech. Potom jsme se prostě díky našim rozdílným charakterům už nějak nemohli shodnout. To se stává dost často. Nebylo by dobré, kdybychom spolu dělali jeho poslední album.
Jak se vám líbí poslední album Marilyn Mansona, Mechanical Animals?
Rozhodně není mé nejoblíbenější, nemohu říci, že by mě zrovna nadchlo...
Poslední dobou je moderní spolupracovat s DJs, sám figurujete na některých nahrávkách, např. s DJem Joshem Winkem. Nechystáte se pro práci na dalším albu oslovit nějaké DJs?
Nemám v plánu spolupracovat s žádnými DJs a ani se příliš nezajímám o současnou klubovou scénu. Daleko bližší mi jsou třeba Aphex Twin nebo jim podobní. Vyhýbám se koncertům v klubech, příliš mě to nezajímá. V nejbližší době však pravděpodobně začnu pracovat na dalším albu. Zbylo mi mnoho skladeb a nápadů na úrovni, s kterými bych chtěl pokračovat a octnout se tak třeba i někde trochu jinde... Až dodělám tuto desku, budu asi spolupracovat na některých remixech, ale určitě to nebude žádný acid house nebo jungle.
Na CD je mnoho nových zvuků. Vyráběli jste si je sami?
Jedna z věcí, která nám při nahrávání trvala velmi dlouho a která byla podstatou alba The Fragile, byla i výroba mnoha nových zvuků a také tvorba nových zvuků z nejrůznějších instrumentů. Na albu jsou třeba nasamplované zvuky z akustických nástrojů, jako je banjo nebo ukulele. Když jsme například potřebovali, aby určitý zvuk vycházel ze sampleru, protože tímto přenosem zněl lépe než hraný naživo, použili jsme konkrétní nástroj, vytvořili potřebný zvuk a vložili jej do počítače. Naprostá většina všech zvuků na tomto albu pochází však z kytar.
Vaše předposlední album jste nahrávali v domě, kde Charles Manson zabíjel některé ze svých "nejslavnějších" objetí. Mělo to nějaký konkrétní význam - třeba pro atmosféru nahrávek?
Nemělo to žádný zvláštní význam, který bych si uvědomoval. Nepronajali jsme si tento dům proto, že by snad byl strašidelný. Dům jenom stojí na pěkném místě, je z něj výhled na Beverly Hills a oceán. Opravdu to není žádné strašidelné místo. Samozřejmě, že to, co se tam stalo by snad mohlo někoho ovládnout, ale když do toho domu přijedete, zjistíte, že je to velmi příjemné a žádnými temnými silami nerušené místo ...
Takže to nemělo nic společného s ponurou historií tohoto domu?
Ne úplně. Když jsem hledal vhodné místo pro nahrávání, zalíbil se mi tento dům. Byl nejvhodnější pro naše potřeby. Později jsme zjistili, že je o mnoho levnější než ostatní domy, protože tam nikdo nechce bydlet, což jsme samozřejmě uvítali. Když o tom teď přemýšlím, asi bych si jej už nevybral, protože už mě nebaví odpovídat na tyto otázky. Zdá se, že to všechny ohromně zajímá. Lidé vždycky chtějí nějaký příběh...
Jak se vám zatím líbí turné po Evropě?
Turné se nám líbí, jsme s ním spokojeni, diváci snad také, protože koncerty jsou vyprodány daleko dopředu. Turné byla vždy něčím, co nám pomáhalo stát se většími, známějšími a poslouchanějšími. Posluchači totiž nikdy neměli možnost slyšet Nine Inch Nails v rádiu ani na MTV, a tak se zprávy o nás šířily pouze prostřednictvím těch, kteří přišli na náš koncert do nějakého klubu v USA. Proto chceme hrát co nejvíce po světě, nejen ve Státech.
Má turné po Evropě skutečně jen význam dostat se do povědomí diváků v Evropě?
Připravujeme velké turné po USA, které se uskuteční v blízké době. Prostě jsme se rozhodli začít právě tady v Evropě. Je to pro nás dobrá hudební zkušenost a také skvělá příležitost, jak se prezentovat také někde jinde, než v USA.
Máte v úmyslu hrát ještě někdy v Praze?
V Praze už jsme hráli. Rádi bychom se však do Prahy vrátili, protože se nám tam líbilo. Pravděpodobně tam přijedeme v létě...
Máte nějaké hudební oblíbence ze současné nebo nastupující hudební generace?
Pokaždé, když se mě na tuto otázku někdo zeptá, musím se ho zeptat také. Vy nějaké máte?
Juras Jazz Pictures..
Mě opravdu nic konkrétního nenapadá... Atari Teenage Riots, kteří nám dělají předkapelu, jsou fajn.
 Trent Reznor |
