Skromně se vyškrtli z hlavní role a chytře do ní obsadili obecenstvo. Ověřeno na vlastní kůži ve Stockholmu. I já jsem totiž stejně jako každý z několika desítek tisíc příchozích u vchodu nafasovala kouzelný náramek. Ten se rozsvítil s prvními minutami, kdy se čtveřice v čele s Chrisem Martinem ještě poflakovala v zákulisí.
Anonymní dav se najednou proměnil v pestrobarevné moře světlušek. V jednu chvíli se blikalo na střídačku, o několik vteřin později se publikum proměnilo v dav se stejně pulzujícím srdcem. Ženské jásaly, chlapi přivírali oči, aby zamaskovali slzy.
Coldplay, uvolnění a pobavení, si show užívali plnými doušky. Martin tradičně poskakoval a tančil, ale zároveň se choulil nad nástrojem, když došlo na melancholičtější kousky. Převažovala však radost. Dojemná, uvolňující, ale především průzračně čistá. Hotový balzám. Na zlomená srdce i podzim, jenž se nezadržitelně blíží.
