Psát písničky začal už počátkem 60. let, kdy hrál v kapele Mefisto, ale jeho první velký hit ovládl rádia teprve v roce 1968, kdy Karel Gott nazpíval Lady Carneval. Svoboda skládal i pro další interprety, psal filmovou hudbu a muzikály. Jeho kariéra skončila před deseti lety, 28. ledna 2007, když spáchal na zahradě své vily v Jevanech sebevraždu.
SpekulaceO tom, proč si otec tehdy ani ne dvouletého syna sáhl na život, se jen spekulovalo, podle známých však trpěl depresemi. Po Svobodově smrti (68) také vyplavaly na povrch nepotvrzené informace o možných problémech v manželství, které však vdova Vendula odmítala. Skutečností se nicméně staly spory mezi ní a skladatelovým synem z prvního manželství Petrem, které vypukly již krátce po smrti Svobody a jež řadu měsíců spolehlivě plnily stránky bulváru. |
Někdejší adept zubařského řemesla se proslavil nejen na české scéně. Svoboda kromě hitů pro Karla Gotta (složil pro něj na 70 písní), Václava Neckáře, Helenu Vondráčkovou, Martu Kubišovou, Evu Pilarovou či Ivetu Bartošovou skládal také filmovou hudbu. Jeho melodie podkreslily Tři oříšky pro popelku či Jak se budí princezny, seriály Návštěvníci, Létající Čestmír, Dobrodružství kriminalistiky či Cirkus Humberto i řadu zahraničních snímků.
Celosvětové proslulosti pak Svobodova hudba dosáhla díky písni ke kreslenému seriálu Včelka Mája. Vznikla v roce 1975 a existuje v nespočtu jazykových verzí - českou, slovenskou a německou pak nazpíval Svobodův dvorní interpret Karel Gott. Pro něj skladatel složil celou řadu šlágrů, vedle Lady Carneval (vznikla pro festival v brazilském Riu de Janeiro) to byly i titulní píseň ke „Třem oříškům“ Kdepak ty ptáčku hnízdo máš nebo duet s Marcelou Holanovou Čau lásko.
Už na počátku 70. let Svoboda, tehdy již úspěšný autor písní i filmové hudby, zabrousil do muzikálového žánru. A to velmi zdařile, film Noc na Karlštejně patří i díky Svobodovým melodiím a textům Jiřího Štaidla (Lásko má, já stůňu, Do věží nebo Hoja hoj) do zlatého fondu české kinematografie. Muzikál vycházející ze hry Jaroslava Vrchlického se dostal i na divadelní prkna, například pražského Hudebního divadla v Karlíně.
Hity se nevyplatí
K psaní původního divadelního muzikálu se Svoboda dostal až v první polovině 90. let, když se Zdeňkem Borovcem vytvořili Draculu. V té době Svoboda už řadu let písně neskládal. „A proč taky? Můžu místo toho napsat muzikál nebo filmovou hudbu. Psát hity se na tak malém trhu z finančního hlediska nevyplatí,“ popsal motivaci skladatel. A úspěch Draculy byl obrovský, v Česku se hrál opakovaně, představení byla také po Evropě, v Jižní Koreji, Japonsku či Rusku.
Pět let po Draculovi pak stejní autoři přišli s Monte Cristem, který vidělo přes 500 tisíc diváků. Golem, Svobodovo poslední rozsáhlé dílo z roku 2006, už ovšem příliš úspěchů neslavil. Ani diváky dobře přijaté muzikály přitom někteří hudební kritici příliš nechválili. „Jejich schematismus ho vedl k vykrádání sama sebe,“ dá se například najít v některých recenzích. Právě opakování se či „zhudebňování sama sebe“ lze číst mezi výhradami nejčastěji.
Ale nechyběla ani slova uznání. Například, že Svobodova hudba „není laciná, ale ani nijak složitá a snadno se zaryje do paměti“. Poklonu mu složil v roce 2003 i tehdejší ředitel Národního divadla Daniel Dvořák. „Jednoduchý jako Vivaldi, romantický jako Čajkovskij, patetický jako Beethoven, rytmický jako Chačaturjan, zachycující nápěvy současného života jako Janáček, melodik jako Dvořák a Smetana dohromady,“ prohlásil na oslavě Svobodových 65. narozenin.
Svoboda se narodil 19. prosince 1938 v Praze. Jako vystudovaný zubní laborant pokračoval ve studiu stomatologie, ale nakonec utekl k hudbě. Začínal ve studentské kapele, první angažmá měl v taneční kavárně Vltava. V roce 1965 prorazil se skupinou Mefisto, kterou však koncem 60. let opustil a věnoval se skládání. Obdržel řadu ocenění: diamantovou desku od Supraphonu za deset milionů prodaných nosičů či platinovou od BM Music a FR Records za album Noc na Karlštejně.
Skladatel byl dvakrát ženatý, jeho první žena zemřela v roce 1993. Z prvního manželství měl dceru Janu a syna Petra, v druhém se mu narodili dcera Klárka, jež zemřela na leukémii, a syn Jakub.
