Jak vypadal začátek 80. let v tehdejším Československu?
Tehdy už trochu pominul normalizační marast a deprese 70. let a něco málo se začínalo měnit. V Praze a větších městech se už vědělo o Chartě 77 a o tom, že existuje opozice. Ale bylo to zatím jen takové malé chvění, Gorbačovova přestavba v SSSR začala až v roce 1985.
A v kultuře? Připomeňme, že v televizi tehdy dominovala Moravanka a Vlachovka.
Ano, totální úhor a bída, dokonce i ve středním hudebním proudu. Kupodivu na rozdíl od Slovenska, které tehdy bylo hudebně dál než Česko. Mladí talentovaní lidé tam zakládali na svou dobu progresivní kapely. U nás ale vládla v kultuře rudá mafie řízená malými zájmovými skupinkami komunistů. Nakladatelství Československý spisovatel vydávalo několika svým členům knížky pořád dokola. Třeba Básnické sbírky Jana Pilaře se daly koupit i ve třech různých vydáních, která nikdo nekupoval.
Už v roce 1976 začalo tažení proti kapelám The Plastic People of the Universe a DG 307. Hudebník a básník Pavel Zajíček mi později říkal, že nechápali, proč si vybrali zrovna je. Podobných skupin v té době existovalo víc.
