Pod kopec Santon u Tvarožné se o víkendu sjely stovky příznivců folkové a country hudby, na slavkovském zámku a v jeho blízkém okolí si na své přišly rodiny s dětmi.
Sám Napoleon je přitom především ve Francii stále považován za kontroverzní osobnost. Polovina Francouzů jej považuje za národního hrdinu, jiní jej označují za tyrana a dobrodruha.
Francouzský historik Claude Ribbe jde ještě dál. Označuje Napoleona za předchůdce a předobraz Adolfa Hitlera, kvůli jeho pokusu o obnovení otroctví v tehdejší francouzské kolonii Haiti. Bitva tří císařů navíc jižní Moravě mnoho dobrého nepřinesla.
„U každé historické události jde především o úhel pohledu. Podobné argumenty zaznívají například při výročí bitvy na Bílé hoře. Každá válka je špatná a přináší lidem utrpení,“ konstatovala brněnská historička Miroslava Menšíková s tím, že tradice různých napoleonských akcí u nás spadá do období první republiky, kdy mělo Československo velmi dobré vztahy s Francií.
Námitkám, že v podstatě oslavují zmaření mnoha lidských životů, čelili organizátoři loňských vzpomínkových akcí k dvoustému výročí bitvy u Slavkova. Odpovídali, že nejde o oslavu, ale o vzpomínkovou akci spojenou s pietou.
Proč však na jižní Moravě oslavovat Napoleonovy narozeniny?
„Nejde přímo o oslavu narozenin. Ve Slavkově vznikla v roce 1933 tradice napoleonských her, které se konaly v září. Když jsme se rozhodli tuto tradici obnovit, zvolili jsme k jejich konání právě víkend nejbližší 15. srpnu, tedy Napoleonovým narozeninám,“ vysvětlila Jana Omar, ředitelka Historického muzea ve Slavkově u Brna.
Asi o sedm kilometrů vedle, u Tvarožné, uspořádala podobný podnik konkurenční společnost. Také zdejší organizátoři se odvolávají na prvorepublikovou tradici letních napoleonských dní.
„Napoleon byl významnou postavou evropských dějin a v regionu slavkovského bojiště je tato tradice letních akcí zakořeněná. Nejde ani tak o oslavu, jako spíš o připomenutí významného výročí,“ podotkl Jakub Samek z projektu Austerlitz.
Ještě před dvěma lety oba pořadatelé spolupracovali nejen na letních oslavách, ale i na rekonstrukci slavné bitvy v prosinci. Vloni mezi nimi však nastaly neshody a připomínky obou výročí už pořádají odděleně. „Slavkovské akce nám svou koncepcí přestaly vyhovovat. Pojali je jako lidovou zábavu, což podle nás nemá s Napoleonem nebo bitvou tří císařů příliš společného,“ vysvětlil Jakub Samek.
Zdá se, že návštěvníkům napoleonských akcí rozdělení na dvě různá místa, byť vzdálená jen několik kilometrů, nevadí. Milovníci vojenské historie si o víkendu mohli vybrat ze zcela odlišných doprovodných programů.
„Jezdívali jsme na tyhle letní slavnosti do Slavkova, ale vzhledem k tomu, že jsme fanoušci folkové a country hudby, přijeli jsme sem,“ vysvětlila Jarmila Otřísalová z Žatčan na Brněnsku.
Pod vrch Santon u Tvarožné přijely i dvě kamarádky z Plzně. „Jsme na jižní Moravě na dovolené. O Napoleona se zajímám už léta a sem jsem přišla, protože jsem velká fanynka knížek Jiřího Kovaříka, který tu bude předčítat,“ prozradila Jiřina Krausová.
Na slavkovském zámku zase komponovaný pořad menšího střetu mezi francouzskými, rakouskými a ruskými vojáky doplnil jarmark, ukázky současné vojenské techniky a samozřejmě vystoupení samotného Napoleona.
„Vracíme se z dovolené, a když jsme zjistili, že jsou Napoleonské dny, zastavili jsme se tady. Slavkov je takovými akcemi proslavený,“ řekl Libor Matějka z Prahy.
Mnozí se těšili také na vystoupení samotného francouzského císaře. Málokdo by poznal, že jeho představitel byl ve své roli úplným nováčkem. „Kamarád mi to nabídl před pár dny. Tak jsem musel celý den jíst, aby mi padl kostým,“ tvrdil Jan Staněk, který státníka a vojevůdce hrál. Na otázku, co se stalo s původním představitelem role, měl pohotovou odpověď: „Ten je přece na nucené dovolené na Elbě.“
