Především oslavuje Karla VI., k jehož korunovaci roku 1723 dílo vzniklo a bylo provedeno za spoluúčasti studentů jezuitské koleje v Klementinu. I když - pokud se dalo vysledovat - Ferdinanda II. a s ním spojené události po Bílé hoře text díla rafinovaně přeskakuje.
Pokud publikum na začátku osmnáctého století přece jen vnímalo i nějaké jiné roviny, či dokonce jinotaje, je téměř nemožné je dešifrovat. Dnes už prostě ideologičnost mizí a my sledujeme jen barvité představení se zpěvy a tanci, které je něčím mezi operou, oratoriem a melodramatem. Ale kdo ví, jaké rekonstrukce budou za obrovského zájmu muzikologů, historiků i laiků třeba za takových tři sta let smrtelně vážně provádět naši potomci: možná i rekonstrukce alegorických estrád ze sedmdesátých let dvacátého století.
Dobrý úmysl podat určité zajímavé svědectví o době, jejím ovzduší uměleckém a koneckonců i společensko-politickém, však narazilo na několik překážek, které výsledek do značné míry poznamenaly. Především volba Vladislavského sálu nebyla nejšťastnější. Sice se do něj vešlo dost lidí, ale kdo neseděl v několika prvních řadách, stěží něco zahlédl i zaslechl. Začátek pořadatelé stanovili na 21. hodinu, údajně po setmění. To však byla vyložená bezohledn ost vůči všem nemotorizovaným divákům. Představení totiž skončilo až po půlnoci, kdy už prakticky není možné dostat se z Hradu do jiných koutů Prahy jinak než autem.
Festival Europamusicale 2000 - Jan Dismas Zelenka: Sub olea pacis et palma virtutis. Režie Marc Leclercq, dirigent Marek Štryncl. Vladislavský sál Pražského hradu, |
Zelenkova hudba je ovšem velmi cenná a nápaditá a stojí za to ji provádět. Soubor Musica Florea s dirigentem Markem Štrynclem patří k našim vůdčím specialistům na autentickou interpretaci barokní hudby. Tentokrát byl posílen o dva další ansámbly - slovenskou Musiku Aeternu a francouzský soubor Ensemble Philidor. Nicméně dobrat se precizního a do detailů vybroušeného a sehraného provedení tento příležitostný orchestr přece jen nemohl beze zbytku. Také pěvecké výkony nebyly vždy na adekvátní technické i stylové úrovni. Relativně nejlépe těmto nárokům dostáli tenorista Adam Zdunikowski a sopranistka Anna Hlavenková. A samozřejmě potěšily čisté hlasy z osvědčeného chlapeckého sboru Boni pueri.
Představení bez diskuse obohatilo letní koncertní nabídku, nelze mu upřít atmosféru. Nabízí se však otázka, zda by nebylo záslužnější rezignovat na scénickou rekonstrukci (a výdaje s ní spojené), dílo provést koncertně třeba v Rudolfinu, ale za účasti světové interpretační špičky typu Gardinerova Orchestru - revolučního a romantického.
Fotografie ze scénické rekonstrukce korunovační opery Jana Dismase Zelenky s názvem Pod olivou míru a palmou ctnosti, která byla provedena ve Vladislavském sále Pražského hradu na závěr festivalu Europamusicale. |
Fotografie ze scénické rekonstrukce korunovační opery Jana Dismase Zelenky s názvem Pod olivou míru a palmou ctnosti, která byla provedena ve Vladislavském sále Pražského hradu na závěr festivalu Europamusicale. |
Fotografie ze scénické rekonstrukce korunovační opery Jana Dismase Zelenky s názvem Pod olivou míru a palmou ctnosti, která byla provedena ve Vladislavském sále Pražského hradu na závěr festivalu Europamusicale. |
Fotografie ze scénické rekonstrukce korunovační opery Jana Dismase Zelenky s názvem Pod olivou míru a palmou ctnosti, která byla provedena ve Vladislavském sále Pražského hradu na závěr festivalu Europamusicale. |
Fotografie ze scénické rekonstrukce korunovační opery Jana Dismase Zelenky s názvem Pod olivou míru a palmou ctnosti, která byla provedena ve Vladislavském sále Pražského hradu na závěr festivalu Europamusicale. |
Fotografie ze scénické rekonstrukce korunovační opery Jana Dismase Zelenky s názvem Pod olivou míru a palmou ctnosti, která byla provedena ve Vladislavském sále Pražského hradu na závěr festivalu Europamusicale. |