Kapela má za sebou dva roky poměrně intenzivního koncertování, takže je na co navazovat. Navíc po předchozí desce, na které ještě řada muzikantů pouze hostovala, nyní funguje Jelen v ustálené sestavě. A během cestovaní po koncertních štacích vznikaly i nové písně. „Měli jsme dvě, tři soustředění, ale jinak písničky zkoušíme, vymýšlíme a dáváme dohromady při zvukových zkouškách před koncertem, v dodávce a jak se dá,“ říká zpěvák kapely Jindra Polák.
Nad úspěchem skupiny její členové trochu krčí rameny. Ale nezastírají, že z něj mají radost. „Je to zvláštní. Mám kamaráda, který vůbec neposlouchá českou muziku, spíš zahraniční a třeba techno. A říkal mi, že se mu strašně líbí naše písnička Jelen,“ vypráví basák Ondra Málek. „Každý má přece rád písničku, kterou si může zazpívat a s níž se může ztotožnit. U nás má navíc takový formát tradici a dnes se od něj hudba trochu odklání,“ uvažuje Polák. „Pro nás je úžasný přímý kontakt s publikem, okamžitá odezva a zpětná vazba. Taky si všímáme, že na nás chodí děti i jejich prarodiče.“
Kapela si sedla
Jelen dnes běžně vyprodává koncertní sály, Polák však přiznává, že podstata skupiny není jen v komerčním úspěchu. „Pro nás je nejdůležitější fakt, že tuhle kapelu spojuje láska k hudbě. Zní to pateticky, ale je to tak. I kdybychom neměli desku a nedostali Anděla, tak budeme jezdit a hrát,“ říká frontman. „Navíc si celá kapela hrozně sedla lidsky, je to skvělý pocit na pódiu i mimo něj a zažíváme spoustu srandy.“
Na turné, které zavítá do všech krajů, zazní průřez písněmi z první i druhé desky. „Jsme hrozně mile překvapení, že se lístky začaly prodávat už s předstihem. Podíváme se i do Bratislavy. Tam nás znají hlavně díky písni s Janou Kirschner. Mimochodem je vtipné, že ji ne každý poznává, protože Jana tam zpívá česky. Přitom její hlas je tak typický,“ dodává Polák.
