Charakterní udavač se podepsal, ale stejně si vymýšlel, líčí Vodňanský

  12:58aktualizováno  12:58
U příležitosti pětasedmdesátých narozenin, jež Jan Vodňanský oslaví v neděli, vychází kolekce neznámých písní z hlubin jeho archivu. Deska se jmenuje Tarantule a jiné nevydané songy, autorem všech textů je Vodňanský sám a vedle písní Petra Skoumala nese i skladby Jaroslava Jakoubka či Jiřího Toufara.

Jan Vodňanský a Petr Skoumal | foto: Archiv Jana Vodňanského

Kolekce obsahuje spoustu zajímavých písní ve formě domácích nahrávek. Proč jste je nevydal už dříve?
Měl jsem stále co nabízet z archivu Supraphonu. Sice jsem věděl, že jsou ještě větší archivní hlubiny, ale připadaly mi nepoužitelné, protože možnosti vyčištění těch nahrávek tak, aby byly srozumitelné, dříve nedosahovaly takové úrovně. Teď jsem však dospěl k názoru, že už můžu hrábnout do dosud nevydaných a nevydatelných věcí.

Ty nahrávky jsou pravý underground, pořád to dost šumí. Bylo s nimi asi hodně práce, že?
S kamarádem Jiřím Toufarem, který má dobře vybavené studio, jsme na tom strávili několik měsíců.

Obálka desky Tarantule a jiné nevydané songy

Obálka desky Tarantule a jiné nevydané songy

Za jednotlivými skladbami musí být spousta příběhů.
Když jste zmínil termín underground, tak třeba píseň Blues cestujícího Středoevropana skutečně vznikla pod úrovní chodníku v Mánesově ulici, kde bydlel Jaroslav Jakoubek. Tam jsme se slézali v těch nejhorších dobách, kdy jsme byli oba zakázaní, a chodilo tam pár dalších přátel jako třeba publicista Jan Petránek, který se tehdy živil jako topič v Mitasu. Nahrávka vznikla na můj magnetofon bez jakýchkoli zvukových vylepšování. Takže tohle je klasický underground.

Vaše texty působí neskutečně lehce. Vznikají také s lehkostí, nebo je to někdy těžší porod?
Já to zúžím na mou spolupráci s Petrem. Skici vznikaly naprosto spontánně, samy si o to řeknou, abych si je zapsal v noci po paměti, ve tmě v biografu nebo v nabité tramvaji. Další vývoj už byl komplikovanější. Skoumal mi hrál svoje varianty, hudební nápady a taky navrhoval, kudy by se text mohl dál vyvíjet. Takže někdy to trvalo dlouho.

Na desce je také skladba Patnáct, kterou jste napsali s Petrem Skoumalem, ale původně ji nazpíval Václav Neckář. Jak k tomu došlo?
Tahle píseň vznikla úplně na začátku naší spolupráce v polovině šedesátých let. Text byl lyrický, nebyla v něm žádná legrace, tak jsme ho nezpívali, ale udělal ji asi v roce 1965 Václav Neckář. Dokonce se dostala i do Houpačky Jiřího Černého. Končila tedy lyricky: zmizí do míst, kde kvete divizna, a je jí patnáct, patnáct a pomoci jí není. Pro nás to byl uzavřený příběh. Nikdo z nás nebyl lyrik Neckářova formátu. Oprášili jsme ji až v roce 1981, ale abych ji mohl zpívat, dodal jsem text o muži, jehož lákalo mládí tak nezralé... a dostal patnáct, patnáct, patnáct let. Jediná naše píseň, která začala žít vlastním životem po takové pauze.

Fotogalerie

Vy jste zažil různé zákazy a omezení, ale předpokládám, že kolem toho byla i legrace.
Zajímavé je, jak to vnímali pořadatelé našich koncertů mimo Prahu. Kupodivu se nejvíc báli písničky, která není ani o maršálech, ani o dupajících králících, na které přišlo udání, ale o vědcích: zase zasedá vědecký kongres, začal před rokem a trvá dodnes. To vadilo, protože pořád něco zasedalo. Jeden den RVHP, druhý Varšavská smlouva, další ústřední výbor KSČ a lidi se začali hned smát.

Jaké udání přišlo na píseň Jak mi dupou králíci?
Napsal to soudruh, kterému říkám charakterní udavač, protože se pod to podepsal – Otakar Dvořák, Praha 10. Ale hlavně si to vymyslel. Měl fikci, že jsme píseň hráli čtyřikrát za sebou, což se nestalo, a právník Činoherního klubu to a další bludy následně vyvrátil. Jenže soudruh musel mít poslední slovo, takže ještě napsal, že si to možná popletl, ale stejně jsme urazili sovětské hrdiny, protože v mém textu pochodují králíci v trojstupech a útvarech. Zase výmysl! Žádné útvary v té písni nejsou.

Přitom vaše texty nebyly zamýšlené úplně jako politická satira, ne?
Právě že ne. Často vznikaly ještě před rokem 1968. Ale ani pak to nebyla přímá reakce na srpnové události. Vždycky jsme měli psinu ze satiry, která tepala nešvary. Víc nás bavila významová mnohovrstevnatost, z níž si lidi sami něco vybírali. Představuju si, že se tenhle soudruh Dvořák vrátil z představení strhaný, nemohl usnout a říkal si, že přece musí přijít na to, v čem to bylo! A přišel na to.

Tipy z televizního programu

Recenze: Pojedeme k moři 70 %, Oko dravce 60 %, Plán útěku 60 %, Kryštůfek Robin 60 %, Trans 60 %, Brak 55 %

Klíčová slova: Policie Modrava, Linka, Comeback, Show Jana Krause

Nepřehlédněte: 28. 6. - 6. 7.

Nejčtenější

VIDEO: Divoké večírky uprostřed totality. První ukázka Pražských orgií

Film Pražské orgie podle slavné knihy Philipa Rotha

Čím méně svobody, tím větší orgie, vzkazuje film režisérky Ireny Pavláskové Pražské orgie, natočený podle slavné...

Češi jsou nejvtipnějším národem světa, tvrdí Palin z Monty Python

Michael Palin s rytířským řádem sv. Michala a sv. George (12. června 2019)

Michael Palin z legendární britské komediální skupiny Monty Python považuje Čechy za nejvtipnější národ na světě. V...

RECENZE: Phil Collins dal i vsedě do koncertu vše, zvukař zaslouží padáka

Phil Collins 25. června 2019 v pražské O2 areně

V úterý v pražské O2 areně koncertoval rockový veterán Phil Collins. Navzdory tomu, že celou show absolvoval vsedě,...

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Ed Sheeran na svém prvním pražském koncertě 12. 2. 2015 v pražské Tipsport Areně

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijedou Ed Sheera, Metallica nebo Billie Eilish, na...

Hudební kalendář 2019: Největší letní festivaly v Česku

Rock for People 2018

Festivalová sezona začala letos brzy. Po celé republice od května do září probíhají desítky hudebních přehlídek, které...

Další z rubriky

KOMENTÁŘ: Hvězdy z devadesátek potvrdily, že velký festival Praze sluší

Liam Gallagher, Metronome Festival (Praha, 21. června 2019)

Ačkoliv se jako hlavní hvězdy představili hudebníci zvučných jmen, bude se z letošního ročníku pražského festivalu...

RECENZE: Králové thrash metalu Slayer se loučili vražednou show bez patosu

Slayer hráli 25. června 2019 v pražské Tipsport Areně.

Kapela Slayer loni odstartovala celosvětové turné, které má být poslední v její kariéře. V úterý s ním doputovali do...

RECENZE: Producent Mark Ronson se vytáhl, sázka na zpěvačky mu vyšla

Mark Ronson na dánském festivalu Northside (7. června 2019)

Má na kontě hit Uptown Funk s pátým nejpřehrávanějším videem na YouTube, produkoval desky Adele či Lady Gaga a...

Najdete na iDNES.cz