Petr Kalandra byl génius. Měli jsme se moc rádi, vzpomíná Jan Spálený

  16:58aktualizováno  16:58
Jan Spálený s kapelou ASPM vydává po devíti letech novou desku Nemůžu popadnout tvůj dech. „Na rozdíl od posledního alba Zpráva odeslána, které bylo potemnělé, je tato deska slunce ve větvích starého dubu,“ říká šestasedmdesátiletý multiinstrumentalista, zpěvák, skladatel a textař.

Jan Spálený při koncertu ve Skokách | foto: Jiří Hrbek

Na desce je několik písní, které ASPM hraje už roky, a k tomu i novinky. Jak jste je vybírali?
Prostě jsme udělali věci, u kterých jsme měli pocit, že budou zajímavé, a na které jsme měli chuť. Předešlá deska byla vlastně o smrti, taky jsem ji napsal ve špitále. Teď jsem chtěl udělat album, co bude poučeně šťastné. Jako nízké slunce ve větvích starého dubu.

U písní, které jste už s ASPM nahráli dřív, je ten zvukový posun velký.
Kapela má už roky stejné obsazení a zvuk se kultivuje spolu s tou muzikantskou partou.

Takže na koncertě třeba před třemi lety bych slyšel něco podobného současné nahrávce?
Když přijdete třikrát za týden, vždycky to uslyšíte jinak. V naší muzice je spousta prostoru pro improvizaci, která souvisí s tím, jak se momentálně máte. Proto se to takhle mění. Jinak opravdu v téhle sestavě hrajeme víc než čtvrt století. Měnili se jen bubeníci, protože Milan Peroutka umřel. A předtím samozřejmě Kalandra. Teď jsem na řadě já.

Nestrašte!
Nebojte, nemám to v úmyslu.

Ale aranže vymýšlíte vy, ne?
V rámci ano, ale každý se může vyjádřit. Téhle partě nejde diktovat, co má kdo hrát. Ve studiu jsme hráli najednou, něco jsem dozpívával, něco šlo taky rovnou. Třeba píseň Mé múze, ta je na první dobrou, z jedné vody načisto. Je to šanson a to jinak nejde.

Kdo by případně musel rozhodnout, že se bude točit ještě druhý pokus?
O hudební režii se stará náš trumpetista Michal Gera, protože je velmi nekompromisní a nectí autority. A takového člověka potřebuju. Takže kdyby řekl – je to marný, nemá to koule – tak to sjedeme ještě jednou. V tomhle mu naprosto důvěřuju.

Na aktuální desku se dostala i jedna píseň s textem Petra Kalandry.
Ano, Uzenej večer, takový čundrácký valčíček, co byl na úplně první desce, kterou jsme natočili. Zpíval to Petr a mně se to už tenkrát moc líbilo, protože v tom byla taková něha. Lidi Petra nejvíc znají z Rytířových převodů Dylana, ale mně se víc líbí přímo Kalandrovy texty. Tak jsme ji zařadili.

Fotogalerie

Letos to bude čtyřiadvacet let, co Kalandra zemřel. Je jeho duch v kapele stále přítomný?
Petr s námi z dnešního pohledu hrál vlastně hrozně krátce, devět let. Ale byl to ten začátek. On nebyl nejlepší zpěvák na světě, klidně dal třikrát dokola jednu sloku. Ale nikomu to nevadilo právě proto, že byl génius, který přišel na jeviště a lidi ho brali, ještě než začal. To má jeden z tisíce muzikantů. Na posledních deskách jsme, vždycky když šel zase do hospody, museli přehrávat jeho kytary. A on to nikdy nepoznal. Ale Petr byl fenomén a strašně hodnej člověk, jen jednou jsem ho zažil, že někde na Moravě kopal do holubů. Ale to byl hodně ožralej. Co vám budu povídat. Měli jsme se rádi. Devět let jsme spolu na štacích spali v manželských postelích. Samozřejmě, že z něj v kapele něco zůstalo.

Zůstalo po něm i něco nepříjemného?
Třeba písničky v „křížkových“ tóninách kvůli kytaře a harmonice. Zatímco my dechaři hrajeme béčka. Ale kvůli němu to takhle bylo a zůstalo to dodneška. Je to nepraktický, nešikovný. Ale kdyby Petr dneska přišel na koncert, může v těch samých tóninách pokračovat.

Ale to jste nenechali proto, „kdyby přišel“, že ne?
Samozřejmě ne. To je jen neprofesionální měnit tóniny písní. Staří zpěváci si dávají písničky níž, já to nechávám. I když to třeba stoprocentně nezazpívám. S věkem se nedá podvádět. Pokud to neruší ducha písně, tak to nevadí.


Nejčtenější

Přetočte poslední řadu Hry o trůny, žádají v petici statisíce fanoušků

Záběr z předposledního dílu seriálu Hra o trůny

Více než sedm set tisíc lidí z celého světa už podepsalo petici, která žádá producenty seriálu Hra o trůny, aby právě...

POSLEDNÍ DOJMY: Seriál Hra o trůny skončil. Jak, to už není důležité

Z finále seriálu Hra o trůny

Představa, že ve stejném okamžiku miliony lidí na celé světě zklamaně vyhrkly: „A to má být všechno?!“, je svým...

GLOSA: Leoš Mareš na koncert v O2 areně přivedl i Freddieho Mercuryho

Leoš Mareš 16. května 2019 v pražské O2 areně

Po roce je Leoš Mareš opět v O2 areně. Ve čtvrtek v Praze absolvoval první ze série tří koncertů. Měl vyprodáno a...

Eurovizi vyhrál favorizovaný Nizozemec, Lake Malawi skončili jedenáctí

Duncan Laurence z Nizozemska ve finále Eurovize 2019.

Příští ročník Eurovize se díky vítězství Duncana Laurence bude konat v Nizozemsku. Česká kapela Lake Malawi si vedla...

GLOSA: Madonna v Eurovizi? Naživo dost ostuda, ze záznamu úplný výsměch

Madonna jako host na finále Eurovize 2019 v Tel Avivu

Ještě několik dní před vysíláním sobotního finále letošní Eurovize nebylo jisté, zda americká zpěvačka Madonna v Tel...

Další z rubriky

Teď jsem Kapitán Demo v sukních, říká „holka roku“ Berenika Kohoutová

Berenika Kohoutová

Herečka a zpěvačka Berenika Kohoutová má za sebou už desku Berenika Meets Jazz, jež vznikla ve spolupráci s Emilem...

Stres, panika i radost. The Atavists a Imodium se chystají předskočit Muse

Muse

Už v neděli vystoupí v pražských Letňanech britská skupina Muse. Na svém koncertě chtěla mít dvě české předkapely....

KOMENTÁŘ: Palestinci, Makedonci, bojkoty. Jinak však Eurovize ctila hudbu

Nizozemský zpěvák Duncan Laurence s trofejí za své vítězství v Eurovizi 2019

Do poslední chvíle nejisté vítězství muzikálně skvělého Nizozemce Duncana Laurence nad mnohými bizáry bylo vítaným...

Najdete na iDNES.cz