Petr Kalandra byl génius. Měli jsme se moc rádi, vzpomíná Jan Spálený

  16:58aktualizováno  16:58
Jan Spálený s kapelou ASPM vydává po devíti letech novou desku Nemůžu popadnout tvůj dech. „Na rozdíl od posledního alba Zpráva odeslána, které bylo potemnělé, je tato deska slunce ve větvích starého dubu,“ říká šestasedmdesátiletý multiinstrumentalista, zpěvák, skladatel a textař.

Jan Spálený při koncertu ve Skokách | foto: Jiří Hrbek

Na desce je několik písní, které ASPM hraje už roky, a k tomu i novinky. Jak jste je vybírali?
Prostě jsme udělali věci, u kterých jsme měli pocit, že budou zajímavé, a na které jsme měli chuť. Předešlá deska byla vlastně o smrti, taky jsem ji napsal ve špitále. Teď jsem chtěl udělat album, co bude poučeně šťastné. Jako nízké slunce ve větvích starého dubu.

U písní, které jste už s ASPM nahráli dřív, je ten zvukový posun velký.
Kapela má už roky stejné obsazení a zvuk se kultivuje spolu s tou muzikantskou partou.

Takže na koncertě třeba před třemi lety bych slyšel něco podobného současné nahrávce?
Když přijdete třikrát za týden, vždycky to uslyšíte jinak. V naší muzice je spousta prostoru pro improvizaci, která souvisí s tím, jak se momentálně máte. Proto se to takhle mění. Jinak opravdu v téhle sestavě hrajeme víc než čtvrt století. Měnili se jen bubeníci, protože Milan Peroutka umřel. A předtím samozřejmě Kalandra. Teď jsem na řadě já.

Nestrašte!
Nebojte, nemám to v úmyslu.

Ale aranže vymýšlíte vy, ne?
V rámci ano, ale každý se může vyjádřit. Téhle partě nejde diktovat, co má kdo hrát. Ve studiu jsme hráli najednou, něco jsem dozpívával, něco šlo taky rovnou. Třeba píseň Mé múze, ta je na první dobrou, z jedné vody načisto. Je to šanson a to jinak nejde.

Kdo by případně musel rozhodnout, že se bude točit ještě druhý pokus?
O hudební režii se stará náš trumpetista Michal Gera, protože je velmi nekompromisní a nectí autority. A takového člověka potřebuju. Takže kdyby řekl – je to marný, nemá to koule – tak to sjedeme ještě jednou. V tomhle mu naprosto důvěřuju.

Na aktuální desku se dostala i jedna píseň s textem Petra Kalandry.
Ano, Uzenej večer, takový čundrácký valčíček, co byl na úplně první desce, kterou jsme natočili. Zpíval to Petr a mně se to už tenkrát moc líbilo, protože v tom byla taková něha. Lidi Petra nejvíc znají z Rytířových převodů Dylana, ale mně se víc líbí přímo Kalandrovy texty. Tak jsme ji zařadili.

Fotogalerie

Letos to bude čtyřiadvacet let, co Kalandra zemřel. Je jeho duch v kapele stále přítomný?
Petr s námi z dnešního pohledu hrál vlastně hrozně krátce, devět let. Ale byl to ten začátek. On nebyl nejlepší zpěvák na světě, klidně dal třikrát dokola jednu sloku. Ale nikomu to nevadilo právě proto, že byl génius, který přišel na jeviště a lidi ho brali, ještě než začal. To má jeden z tisíce muzikantů. Na posledních deskách jsme, vždycky když šel zase do hospody, museli přehrávat jeho kytary. A on to nikdy nepoznal. Ale Petr byl fenomén a strašně hodnej člověk, jen jednou jsem ho zažil, že někde na Moravě kopal do holubů. Ale to byl hodně ožralej. Co vám budu povídat. Měli jsme se rádi. Devět let jsme spolu na štacích spali v manželských postelích. Samozřejmě, že z něj v kapele něco zůstalo.

Zůstalo po něm i něco nepříjemného?
Třeba písničky v „křížkových“ tóninách kvůli kytaře a harmonice. Zatímco my dechaři hrajeme béčka. Ale kvůli němu to takhle bylo a zůstalo to dodneška. Je to nepraktický, nešikovný. Ale kdyby Petr dneska přišel na koncert, může v těch samých tóninách pokračovat.

Ale to jste nenechali proto, „kdyby přišel“, že ne?
Samozřejmě ne. To je jen neprofesionální měnit tóniny písní. Staří zpěváci si dávají písničky níž, já to nechávám. I když to třeba stoprocentně nezazpívám. S věkem se nedá podvádět. Pokud to neruší ducha písně, tak to nevadí.

Mohlo by vás zajímat

23. 3. proběhne předávání filmových cen (Praha, Rudolfinum)
17. 3. bude mít premiéru pořad Za oponou na iDNES KINO


Nejčtenější

Zemřel herec a zpěvák Robert Hlavatý, hrál v Tajemství i v Ulici

Hudebník Robert Hlavatý

Ve věku 50 let zemřel na rakovinu muzikant a herec Robert Hlavatý. Objevil se v muzikálech Kvaska, Děti ráje či jako...

Zemřel Stanislav Zindulka, vtipný a dvorný kavalír ze starých časů

Herec Stanislav Zindulka na snímku z června 2017

Ve věku 86 let zemřel člen hereckého souboru Činoherního klubu, držitel Thálie i Českého lva Stanislav Zindulka. Zprávu...

RECENZE: Opravdu pocta Vondráčkové? Muzikál Kvítek mandragory klesl ke dnu

Jaromír Nosek a Miroslav Etzler v muzikálu Kvítek mandragory

Původní muzikál připravený na motivy písní Heleny Vondráčkové měl ve středu premiéru v Divadle Broadway. Tvůrci divákům...

Televizní rada si všimla vulgarit v seriálu Most!, žádá nápravu

Michal Isteník, Vladimír Škultéty, Martin Hofmann, Zdeněk Godla a Miloš...

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se vrátila k seriálu Most!, který se již uzavřel. Upozornila Českou televizi,...

KOMENTÁŘ: Hitler může, Jackson ne? Když se upravuje historie, končí legrace

Záběr z odebrané epizody seriálu Simpsonovi

Děda Simpson prý za svého pobytu v Evropě předváděl striptýz Adolfu Hitlerovi. To je v pořádku. Ale když jeho syn Homer...

Další z rubriky

Život rozemletý v mixéru, těremin a Atlas mraků. I to je Pražské jaro

Mezi členy orchestru Royal Concertgebouw zasedli i studenti Pražské...

Tři novinky českých skladatelů uvede letošní Pražské jaro. Všechny skladby vznikly přímo na objednávku festivalu.

RECENZE: Shinodova besídka pro věrné fanoušky takřka neměla chybu

Mike Shinoda z Linkin Park vystoupil 19. března 2019 sólově v pražském Foru...

Co slíbil, to i splnil. Mike Shinoda z Linkin Park v úterý ve vyprodaném pražském Foru Karlín nevyvolával slzy, ale...

Operní pěvec Adam Plachetka zamíří poprvé sólově do O2 areny

Operní pěvec Adam Plachetka

Basbarytonista Adam Plachetka září zejména na zahraničních pódiích. Po představeních v Metropolitní opeře v New Yorku,...

Najdete na iDNES.cz