V Ostravě zahájí turné, během něhož provedou v několika českých městech písňový cyklus Franze Schuberta Zimní cesta. O týden později, 8. března, se představí i v pražském Rudolfinu.
„Jednou jsme se spolu jen tak bavili a já jsem mezi řečí podotkl, že mám moc rád Zimní cestu. David Mareček hned dodal, že on také. A tak jsme si řekli, že ji spolu nastudujeme,“ vysvětluje Martiník. Zpočátku prý počítali jen s jedním koncertem. „Docela nás překvapilo, když se ozvala další města, protože tohle není mainstreamová záležitost. Nakonec vystoupíme pětkrát,“ dodává.
Zimní cestu Schubert komponoval na sklonku života a pomocí metaforických obrazů do ní vložil pocity člověka, k němuž se blíží smrt. Cyklus ve světě zpívala řada proslulých pěvců, z nichž někteří, například Matthias Goerne nebo Jonas Kaufmann, zavítali také k nám.
Rodilí němečtí mluvčí mezi interprety tohoto cyklu převažují, což nepřekvapuje, písně totiž předpokládají perfektní znalost jazyka. V tom má Martiník výhodu, už několik let totiž působí v Berlíně a němčina je pro něj druhou rodnou řečí. Navíc se může procvičovat i doma. „Moje manželka je Rakušanka, a protože je to hodná žena, tak mi pomáhá,“ směje se basista.
Uspěl v soutěžích
Zimní cesta působí vlastně jednoduše, ale o to víc je hluboká – a těžká na podání. „V Schubertově době smrt číhala všude. Ale ani dnes nikdo neví, co přijde zítra. Život přináší nečekané zvraty. Tohle všechno je v Zimní cestě obsaženo. Navíc trvá 75 minut, takže je to i nápor na paměť,“ poznamenává Martiník.
Letos čtyřiatřicetiletý basista se v minulých letech dostal do finále dvou prestižních pěveckých soutěží. Roku 2007 takto uspěl v Domingově Operalii a o dva roky později v soutěži BBC Cardiff Singer of the World, v níž navíc vyhrál písňovou kategorii.
Napřed byl angažován v berlínské Komické opeře, poté přešel do renomovanější Státní opery Pod lipami, kde zpívá menší, ale i větší role, například Sarastra v Mozartově Kouzelné flétně. Pevné angažmá má výhody i nevýhody, hlavně povinnost být k dispozici. „V poslední době už mi ale vedení divadla vychází více vstříc, častěji mne pouští, a tak zatím nehodlám z Berlína odcházet,“ poznamenává. Do Česka se Martiník vrátí už v březnu, kdy vystoupí na dvou pražských koncertech souboru Collegium 1704, které budou mít na programu díla Jana Dismase Zelenky a Johanna Sebastiana Bacha.
