Mluvili jste někdy s otcem o tom, jak hrál v roce 1994 v pražské Redutě na saxofon s americkým prezidentem Billem Clintonem?
Jak by ne. O tom, co konkrétně zahráli, to ne. Táta se tam ten den šel podívat, jako mnoho lidí, včetně Václava Havla. K samotnému hraní na pódiu s Clintonem se tak trochu vnutil. No bodejť, kdo jiný by měl hrát s americkým prezidentem než Američan narozený v Praze, který toho tolik odehrál se slavnými americkými orchestry. Táta pak složil hymnu Čechoameričanů, kterou nahrál, Clintonovi věnoval a poslal do Bílého domu.
Táta se v Česku až do své smrti necítil tak úplně bezpečně, necítil se tady doma a nikdy nezažádal, aby získal zpět české občanství.
