Devětašedesátiletý zpěvák, skladatel a producent s úspěšnou americkou kariérou u nás vystupuje zřídka. Pro krátké zářijové turné se obklopil výtečnými muzikanty, bylo ovšem poznat, že sestava není příliš sehraná. Ostatně Ivan Král přímo na pódiu přiznal, že měli jedinou zkoušku.
Přísně vzato byl ten koncert poměrně rozpačitý. Pár nejistých začátků a podobně opatrných konců nebo hlášek ve stylu „tohle je nová písnička, snad ji zvládneme zahrát“, by posluchač zajeté kapele jen těžko odpouštěl. „Kazíme to!“ hlásil občas zpěvák bez rozpaků, když se něco trochu zadrhlo.
Král nicméně díky svému nespornému charismatu vybudoval docela příjemnou atmosféru. A tak intimní, jak to jen během lehce chladného večera na scéně pod otevřeným nebem jde.
Nejvíc se tleskalo písním jako Dancing Barefoot z repertoáru Patti Smith nebo Snu, který napsal pro Lucii a v Praze jej zpíval z části s anglickým textem a v českém refrénu se k němu přidala i Saša Langošová z předskakující kapely November 2nd. Král zahrál pár novinek z chystané desky i staré „fláky“ od Patti či Iggyho Popa a zazněl i Šťastnej chlap, další z Králových písní, která se objevila na jím produkovaném albu Lucie Černý kočky mokrý žáby.
Nakonec tou největší devizou večera nebyly hity, ale samotná přítomnost hudebníka hvězdného, a přitom pokorného až vděčného za to, že může hrát v rodné Praze. A podle všeho to publikum cítilo stejně.
