„Vždycky jsem měl talent na slovní hříčky a vtipné situace a rád jsem je dával do hudby. Jenomže trvalo poměrně dlouho, než to začalo mít nějakou kvalitu,“ přiznává. Hudebních odstínů má v sobě řadu. Kromě ironie má cit i pro silné melodie či intimní polohy. Právě ty nechává rozeznít v akustickém projektu Republic of Two. Jak vzniká Demova nová deska Milionářský ezo? Kam až sahají Burianovy muzikantské kořeny? A proč by chtěl být v příštím životě fotbalista?
V roce 2007 vznikl fenomén – Kapitán Demo. Proč právě chlápek ověnčený zlatem, který je mistrem světa ve všem?
Cítil jsem, že potřebuju trošku víc, než jsem měl ve své indie rockové kapele Southpaw (slovo „indie“ odkazuje na anglické independent, tedy nezávislý – jde o soudobé alternativní hudební vyjádření hledající opravdovost, osobní emoce apod., v tom je indie rock blízký rapu a hip hopu, jenž vznikl v 70. letech v newyorských komunitách Afroameričanů a Latinoameričanů, pozn. red.). Hledal jsem prostor, kde bych mohl uplatnit humor. Od dětství jsem byl takový třídní šašek a bavilo mě dělat legraci, ale v kapelách pro to nebylo místo. A tak jsem si vytvořil takový vedlejší projekt, kde to jde.
Bylo období, kdy jsem zhruba deset let psal hudbu pod vlivem marihuany. Otevíralo mi to hlavu, byl jsem rychlejší, dostal jsem se okamžitě do flow. Ale ta mince má vždy dvě strany.
