Hlavsova muzika, vrostlá do tvorby kapel Plastic People, Půlnoc či Fiction, přečkala pogromy bývalé Státní bezpečnosti i nástup masového konzumentství v 90. letech. I když nezpíval z televizní obrazovky a běžný posluchač by po něm asi těžko pátral v paměti, Hlavsa rozhodně vliv na kulturu měl. Jeho muzika zůstala maximálně svobodná.
A kterému z našich rockových či popových hudebníků by věnoval obsáhlý článek list The New York Times? V únoru zemřel textař Zdeněk Borovec, který napsal slova k písni Vánoce, Vánoce přicházejí, Mám malý stan. Byl autorem libret k velkorozpočtovým muzikálům Dracula nebo Monte Cristo.
Koncem března jej následoval kolega Eduard Pergner, jenž nějakou dobu používal pseudonym Boris Janíček a který otextoval písně Josefína, Když se narodíme či Půjdem spolu hledat démanty. Jeho dílem je také scénář k filmu Diskopříběh.
Vyumělkovaní hrdinové snímku režiséra Jaroslava Soukupa byli pravým opakem punkera Joey Ramonea, který skonal 16. dubna v 49 letech. S kapelou Ramones, již vedl, začínali v newyorských klubech, oblečeni v kožených bundách a roztrhaných džínách. Koncem 70. let Ramones vytvářeli punkový styl, i když smetanu slízli britští provokatéři Sex Pistols nebo lidoví tribuni The Clash.
Ve spánku zemřel 21. června bluesový mohykán, americký kytarista John Lee Hooker, který vydržel na pódiu půl století. Učili se od něho Rolling Stones i kytaroví mágové Jimi Hendrix nebo Carlos Santana. Koncertovat Hooker přestal v roce 2000 kvůli cévním problémům. To už mu bylo dvaaosmdesát.
Na přelomu června a července ztratila Amerika další legendy: kytaristu Cheta Atinse, který vydal více než 70 alb, a jazzového saxofonistu Joea Hendersona. Ten získal tři ceny Grammy, spolupracoval s mnoha osobnostmi jazzové scény včetně Milese Davise a křížil svoji hudbu s rockem i latinskými styly.
Dirigent Václav Zahradník, který zemřel 28. června, ještě nepřekročil práh šedesátky. Veřejnost znala zvuk jeho televizního orchestru více než Zahradníkovy rané a osobitější projekty se zahraničními muzikanty. V červenci také odešel skladatel Jindřich Brabec, autor hudby k hymnické Modlitbě pro Martu, ale také k jejímu naprostému opaku: k rozverně nezávaznému songu Malovaný džbánku.
Zpěvačka Judita Čeřovská vyrůstala v dvojjazyčném česko-německém prostředí. Uměla také výborně anglicky a rusky. V tuzemsku proslavila francouzský šanson Řekni, kde ty kytky jsou. Když v říjnu zemřela, jistě si na ni vzpomněli i někteří posluchači v Německu, kde Čeřovská ve své době zdomácněla.
Také na Jiřího Vašíčka, který zářil začátkem 60. let, si pamatuje hlavně starší generace. S jeho jménem jsou spojené romantické písně Praha je zlatá loď nebo Tulipány z Amsterdamu. Vašíčka často zrazovalo zdraví, 13. listopadu mu selhalo navždy. Beatlovští fandové zatajili dech, když 29. listopadu zemřel George Harrison.
Letos poprvé budou sledovat dvě smutná výročí spojená s touto skupinou. Lennonův 8. prosinec, kdy byl bouřlivácký Beatle zastřelen, si připomínají již od roku 1980. Také po Harrisonově smrti šly na dračku jeho desky, zatímco turisté i novináři marně čekali u břehů posvátné indické řeky Gangy, až rodina rozpráší jeho popel. Možná k tomu došlo mnohem dříve a bez tolika svědků. Harrison měl prý rád tichá gesta.
Ani muž 100 000 voltů, jak se říkalo šansoniéru Gilbertu Bécaudovi, neměl energii na věky. Rakovina (opět plic) mu ji všechnu sebrala 18. prosince. V bývalém Československu často koncertoval, jako by v totalitní temnotě zastupoval všechny Harrisony či J. L. Hookery.
Světové osobnosti, které jsme kvůli cenzuře nesměli spatřit a jež už nikdy neuvidíme. Úplně na sklonku roku zemřel dramaturg a hudební znalec Karel Knechtl, který vypravil na trh více než 300 archivních kompilací tuzemské hudby. Krátce nato jej následoval Otto Bezloja, baskytarista a zpěvák, spoluzakladatel památných Matadors.
8. ledna 2002 10:44
