Prý máte jen tlačítkový telefon a chytrému se bráníte. Proč?
Protože už tak se cítím v takovém běhu, že se mi vůbec nechce nechat se u toho ještě pokoušet nějakými sociálními nebo virtuálními sítěmi. Preferuju setkání fyzické, tváří v tvář.
To je dnes dost ojedinělé. Netlačí na vás okolí, abyste byl víc v dosahu?
Všichni jsou s tím už srozumění, navíc v tom nejsem úplně sám, pár mých kolegů to má podobně. A informace, které potřebuju, se ke mně dostanou, tomu se člověk neubrání. Ale taky je pravda, že když už si pak doma v klidu sednu k počítači, abych si přečetl nějaké zprávy, většinou tam strávím podstatně víc času, než jsem plánoval. A právě čas je myslím ta nejcennější komodita, kterou mám. Takže se zbytečně neprovokuju.
Jsem přesvědčený, že každý člověk ví, co je správně a co je špatně. Jde jen o to, jestli tento svůj vnitřní kompas poslechne.