V neděli 6. září by se osmdesáti let dožila jedna z nejpopulárnějších českých zpěvaček Hana Zagorová. Přezdívka Hanička písnička jí vydržela od mládí až do konce kariéry a velmi výstižně vyjadřuje podstatu jejího života. V anketě Zlatý slavík držela až do nástupu Lucie Bílé suverénní rekord s devíti trofejemi získanými v řadě za sebou.
Je docela obyčejný den na sklonku 80. let. Pro Hanu Zagorovou však nastává chvíle, která jí skoro trhá srdce. Musí odevzdat vytoužené dítě, o které už se několik měsíců stará v procesu započaté adopce. Pro naplnění své touhy po dítěti udělala vše, co mohla, dokonce se i účelově vdala. Spolu s manželem Vlastimilem Harapesem teď balí osobní věci čtyřleté Aničky a na základě rozhodnutí úřadů ji předávají zpátky do ústavní péče.
Dveře zaklapnou, po tvářích stékají slzy, sen se rozplynul. Bolest v srdci narůstá každým dalším dnem a vede k rozhodnutí podruhé už takové trauma neriskovat. Žádná další adopce se tedy nekoná a slavná zpěvačka se chtě nechtě musí smířit s tím, že se matkou nikdy nestane. Nenaplněná touha časem odezní a Hana Zagorová posléze přijme fakt, že zůstane bezdětná. Je to těžká, nikoli však jediná rána osudu, se kterou se musí vyrovnat a zatnout zuby, aby přežila. A to doslova.
Žádné zahraniční turné nesmělo trvat déle než interval určený lékaři.





















