Materingová inženýrka Emily Lazarová pracovala na deskách Foo Fighters či...

Materingová inženýrka Emily Lazarová pracovala na deskách Foo Fighters či Coldplay, svou první Grammy dostala až letos za Beckovo album Colors. | foto: Profimedia.cz

Kvóty na zvukaře s poruchou sluchu? Taková blbost by nikoho nenapadla

  • 27
Více žen do muziky! vyzývá Americká národní akademie hudebního umění a věd, tedy organizace, jež udílí prestižní ceny Grammy. Tentokrát se bojuje za více producentek a zvukařek. Kvóty však nejsou řešení, shodují se čeští hudební tvůrci.

Zdálo by se, že úspěch je na dosah, protože právě letos dostala gramofonek v rámci ocenění za technické zpracování Beckovy desky Colors jako první žena také uznávaná masteringová inženýrka Emily Lazarová. Což je samozřejmě fajn a budiž jí to přáno.

Jenže s aktuálním pohnutím, k němuž už se připojili Lady Gaga, Justin Bieber, Pearl Jam, Pharrell Williams a dvě stovky dalších umělců, je potíž. Akademie žádá, aby při výběru producenta a zvukaře hudebníci „zvážili“ dvě ženská jména. Což logicky může přinést situaci, kdy Lady Gaga u příští desky ohlásí: „Produkoval ji Mark Ronson, ale zvažovala jsem taky angažmá Jane Doe nebo Mary Smith.“ To budou dámy jistě poctěné, že?

„Já to mám jednoduché. Je mi jedno, jestli je člověk černý, bílý, Žid, Arab, Asiat, muž, žena, transgender, gay, hetero nebo cokoliv jiného. Především je to člověk,“ líčí svůj přístup k hudebníkům český producent Boris Carloff. „A buď je ten člověk talentovaný, schopný a pracovitý – a pak si zaslouží pomoct. Anebo není a potom mu z žádných výše jmenovaných důvodů nehodlám dělat úlevy. Lidé jsou si rovni, všichni.“

Americká iniciativa se odkazuje na loňskou studii Univerzity Jižní Kalifornie, podle níž se v oblasti populární hudby pohybují pouze dvě procenta producentek a tři procenta zvukařek. A to chce změnit.

Vesna jako předkapela Aurory 17. ledna 2019 v pražském Foru Karlín

„Ano, v hudební branži je méně žen. Méně producentek, zvukových inženýrek, zvukařek, hudebních manažerek nebo osvětlovaček. Vypadá to, že některé práce jsou spíše mužské a obsahem své činnosti přitahují jedno pohlaví více než druhé. Ale není na tom nic špatného. Třeba v dolech je méně hornic, na stavbě méně stavařek, ve filmu méně kaskadérek a v armádě méně vojaček,“ soudí zpěvačka a skladatelka Patricie Fuxová, která zaujala například textem k písni Boky jako skříň Ewy Farné a její čistě dívčí kapela Vesna je letos nominovaná na objev roku v Andělech.

„Myslím, že dnešní západní společnost, především ta americká, aspoň teoreticky nabízí komukoliv cokoliv, protože individualita se počítá na prvním místě,“ říká Fuxová. „Koneckonců, jestli mi míchá desku muž, nebo žena, je mi jedno. Důležitá je spolehlivost, kvalita, osobitost, ne to, co má dotyčný mezi nohama,“ dodává.

„Jakékoli kvóty a jejich prosazování nejsou správné a myslím, že schopné holky jen uráží, protože na svých místech chtějí být proto, že jsou schopné, a ne proto, že splňují kvóty,“ tvrdí zvukový mistr Michal Pekárek, který spolupracoval například s Hapkou a Horáčkem nebo Janou Kirschner. „Jasně, že to holky mají v naší branži těžší. Ale zatím jsem nepoznal větší talenty a profesionály pro spolupráci, než je skladatelka, aranžérka a dirigentka Michaela Rózsa Růžičková a cellistka, kontraktorka a hudební režisérka Petra Malíšková.“

Zajímavý pohled na kvóty dodává i Carloff: „Třeba se přijde na to, že nejmenší zastoupení ve zvukařině mají lidé s úplnou ztrátou sluchu. Určitě by vznikala jiná muzika. Ale myslím, že v této skupině lidí, a znám jich celkem dost, by taková blbost nikoho nenapadla.“