Uplatnila se i při psaní muzikálů a její tvář je známá díky účinkování v porotách soutěží Česko hledá SuperStar a X Factor. Několik příležitostí dostala také v televizi (seriály Ve znamení Merkura, My všichni školou povinní), její role ale byly vesměs jen drobné. Objevila se před kamerou třeba jako studentka ve filmu Marečku, podejte mi pero, hrála i v pravěké trilogii podle knih Eduarda Štorcha. Osvaldová byla i členkou Studia Bouře, krátce hostovala i v Národním divadle.
Od konce 80. let je známá hlavně jako textařka, s touhle kariérou ale začala náhodou, když v podstatě „z hecu“ otextovala píseň Miss Moskva pro Jiřího Korna, ze které se stal velký hit. K populární hudbě měla blízko díky manželovi Ondřeji Soukupovi, baskytaristovi Pražského výběru a později orchestru Karla Gotta a také skladateli.
„Spoustu textů jsem uplácala v hlavě v polospánku nad ránem. Tři týdny nevíte kudy kam a pak se to najedou vynoří,“ vyprávěla Osvaldová, která se Soukupem dala dohromady nejen velké hity pro Lucii Bílou, ale například také představení Zahrada rajských potěšení pro Divadlo Ta Fantastika nebo muzikály Johanka z Arku a Robin Hood. Nekonformní manželství, ze kterého vzešel syn František, skončilo před sedmi lety a Soukup si po rozvodu vzal dlouholetou partnerku Luciu Šoralovou.
Kopulace na Petříně. První porevoluční zakázaný videoklip slaví třicet let |
I po rozvodu si ale Osvaldová a Soukup zůstali blízcí, a to nejen v soukromí, neskončilo ani jejich umělecké partnerství. Důkazem je třeba Makropulos musical, hudební verze slavné divadelní hry Karla Čapka, která měla premiéru loni v září ve Východočeském divadle v Pardubicích. Čapkovo drama adaptoval Petr Abraham (pod tímto pseudonymem tvoří divadelní režisér Petr Novotný) a Soukup s Osvaldovou pro ně napsali tucet písní.
Gabriela Osvaldová se narodila v roce 1953 v rodině scenáristy a novináře Ivana Osvalda a po maturitě zamířila na pražskou divadelní fakultu. „Na DAMU jsem šla s nesmyslnými ideály, rychle jsem zjistila, že jsem tam asi omylem, ale měla jsem hrozně ráda svoje spolužáky, a tak se to dalo přežít,“ vzpomínala Osvaldová.
