 |
Je rok 1958 a začínající zpěvačka Eva Olmerová se nad ránem vrací z oblíbeného barrandovského baru Trilobit. Má trochu v hlavě, ale ne moc. Na Poříčí vystoupí z tramvaje a rozhodne se cestou domů na Letnou trochu projít. Má smůlu, zlomí se jí podpatek, a tak kulhá s jednou lodičkou v ruce. Tím upoutá pozornost chlapíka, který se ji rozhodne vehementně umravňovat a poučovat o správném přecházení ulice.
Zpěvačka se při své prudké povaze rychle namíchne, strhne se hádka a malá rvačka. Chlápek dostane botou do hlavy a navrch ještě pár facek. Incident má dohru ve služebně Veřejné bezpečnosti, kde se z protivného mravokárce vyklube příslušník SNB v civilu. Soud pak tuto šarvátku vyhodnotí jako výtržnictví a urážku veřejného činitele, za což Evu Olmerovou pošle na čtrnáct měsíců za mříže. Zažije tam věci, o kterých později skoro nemluví, promítají se však silně do jejího zpívání.
Jednou se nepohodla se svým tehdejším partnerem. Když během pijatiky usnul, popadla ze sousedního rozestavěného domu cihly a maltu a v zadní části místnosti ho zazdila.
