Lehký, bezstarostný a pro někoho možná i trochu otravný. Na přelomu tisíciletí se velice dařilo specifickému rockovému žánru, který by přitom někdo za rock ani neoznačil. A tím méně za punk. Kapely jako Blink-182, Good Charlotte, Sum 41 a vlastně i zpěvačka Avril Lavigne pomáhaly etablovat subžánr nazývaný jako skate punk či punk rock. Vzhledem k měkké povaze písní a velkému komerčnímu potenciálu by se ale nejpřesněji mělo patrně hovořit o pop-punku.
Interpreti, kteří s drsným výrazem a kytarami u pasu plnili přední stránky časopisů pro teenagery stejnou měrou jako tehdy jimi vysmívané boybandy, svou inspiraci většinou odvozovali od starších harcovníků žánru jako Green Day či Offspring.
Jedním z nejznámějších alb tohoto období je Enema of the State (1999) od zmíněných Blink-182. Třetí deska kalifornské skupiny sestávající z Marka Hoppuse, Toma DeLonga a Travise Barkera obsahovala hity What’s My Age Again?, All the Small Things a Adam’s Song. Vedle lehkých chytlavých melodií kapelu proslavila i díky velké porci nadsázky, do které trojice svou produkci v klipech i na koncertech tradičně balila.
Vydavatelství se nahého mimina bálo. Uráží jen pedofily, dupl si Cobain![]() |
Deska na sebe ostatně upozornila už výrazným obalem, který měl přitom více než potenciál šokovat. Lascivní zdravotní sestřička, která si požitkářky navléká gumovou rukavici, byla totiž ve skutečnosti pornoherečka Janine Lindemulderová. Když si kapela titulní fotku na obal alba vybírala, nic takového netušila. Mark Hoppus později vysvětloval, že tento styl pohrávající si s odkazy na pornoprůmysl a podobně byl blízký spíše Limp Bizkit či Kidu Rockovi. Přístupnější Blink -182 prostě jen chtěli na obalu sexy zdravotní sestřičku.
Nakonec tedy vybrali fotografii, kterou na zakázku vytvořil David Goldman. S kapelou se neznal, vycházel jen z původně zamýšleného názvu „Turn Your Head and Cough“ (česky Otočte hlavu a zakašlete). „Proto jsem přišel s nápadem použít rukavici. Přeci jen klystýr není zrovna záležitost spojovaná s rukavicemi. Přišlo mi to jako hezký vizuál,“ vysvětloval v narážce na skutečný název alba. Enema of the State lze totiž do češtiny přeložit jako „Klystýr státu“. Lindemulderová následně s kapelou nafotila ještě zadní část obalu, kde se na polonahé muzikanty chystá s injekční stříkačkou a zahrála si i v klipu zmíněného hitu What’s My Age Again?
Totální ztráta kontroly. Jak vznikla nejlepší rock and rollová fotka všech dob![]() |
Až potud by na obalu desky Enema of the State nebylo nic moc zajímavého. Je to však jen díky malé úpravě, která odlišila původní fotografii od té použité. Na prvních vydáních alba má Lindemulderová čepici s červeným křížem, na dalších už ne. „Kontaktoval nás totiž Červený kříž s upozorněním, že pokud nejsme zdravotnická organizace – což bych rozporoval, jednou jsem měnil náplast – nesmíme na našem díle využívat červený kříž. Pokud bychom s tím pokračovali, šlo by o porušování Ženevských konvencí. Opravdu,“ uvedl Hoppus.
Do světa se tedy následně rozšířila upravená verze bez tradičního zdravotnického znaku. Další změnou pak byla drobná úprava loga, Blink-182 preferovali verzi s malým počátečním písmenem. Celkově se tedy dají najít hned tři verze obalu jejich nejslavnější desky. Respektive čtyři, zajímavostí je ještě malajsijské vydání, kde bylo třeba zakrýt výstřih pornohvězdy červeným tričkem a „doobléci“ i muzikanty na zadní straně. Tato verze pak paradoxně opět vyšla s červeným křížem na čepici. Malajsie totiž jako většinově muslimská země používá místo symbolu kříže červený půlměsíc.
Beatles na přechodu tlačil čas, slavný obal vzbudil zvěsti o Paulově smrti![]() |
„Je to prostě jen obrázek děvčete,“ komentoval lakonicky Hoppus všechnu tu kontroverzi a úpravy, které původní fotografie vyvolala. Obal je dnes každopádně považován za jeden z těch nejvíc rozpoznatelných v historii rockové hudby. Americký hudební magazín Billboard jej dokonce vybral mezi sto nejlepších hudebních obalů všech dob se slovy, že se zaryl do mysli každého diváka TLR (pořad na MTV) a stal se ikonickým. Enema of the State zde skončila na 69. místě. (Obaly desek Abbey Road, London Calling a Nevermind, o kterých jsme v seriálu Slavné fotografie také psali, se umístily na druhém, šestnáctém a čtrnáctém místě.)
Že Blink-182 přežili časy své největší slávy a nešlo jen o sezonní záležitost, která se proslavila především během „na Adama“ americkými ulicemi, se mohli přesvědčit návštěvníci úterního pražského koncertu, kde se životem zjizvená kapela představila v původní sestavě. A že dokážou tvořit i o trochu náročnější hudbu než prvotní poppunkové vybrnkávačky, dokázali třeba pozdějším hitem I Miss You.
Slavné fotografiePokračování seriálu iDNES.cz, který nabízí příběhy slavných fotografií – ať už vznikly na bojištích, při přírodních katastrofách, ve vesmíru nebo „jen“ zachycují lidské osudy. Již jsme psali: Vydavatelství se nahého mimina bálo. Uráží jen pedofily, dupl si Cobain Allendeho poslední fotka. Proklel zrádce a zastřelil se dárkem od Fidela Vytrčené vnady třetí říše. Pikantní fotoska oživila příběh blitzholek wehrmachtu |