GLOSA: eggnoise se vrátili na scénu s krásně členitým popovým albem

Nové album skupiny eggnoise přichází dva roky po ohlášeném rozpadu a tři roky po poslední dlouhohrající nahrávce. Za to, že se kapela zase dala dohromady, patří dík režisérovi Janu Hřebejkovi.

Eggnoise: 4 (obal alba)

Skupina eggnoise prošla zajímavým vývojem. Na jejím doposud nejlepším albu Albumen (2007) i na následujícím Yolk (2010) se podílela celá řada vynikajících producentů, známých z rockové, elektronické i jazzové scény, nejčastěji ale producentů "bezhraničních".

Novinka, nazvaná jen číslovkou 4, je ovšem výhradním autorským i produkčním dílem dvou hlavních osobností eggnoise, obou zpěváků a multiinstrumentalistů Ondry Kopičky a Ondřeje Galušky. Ti sezvali většinu původních členů a doplnili je několika novými hráči (jako je vynikající kontrabasista Jaryn Janek) nebo hosty (Lenka Dusilová).

4

75 %

eggnoise

vyd. Indies Scope 2013

To, že část písní byla původně určena pro Hřebejkův film Svatá čtveřice (a natáčení vlastně kapelu nakoplo k znovuobnovení činnosti), nakonec nehraje roli. Album 4 drží pohromadě samo od sebe a přitom je neuvěřitelně členité.

Ta tam je doba, kdy byli eggnoise označováni (už tehdy velmi zkratkovitě) za "jazzpopovou" kapelu. Album 4 je plné svěžího popu s chytrými melodicky, stylově i zvukově různorodými nápady. Mnohé z písniček mají zjevné hitové ambice, jiné spíš potěší alternativnější publikum, ale třeba ve skladbě Anytime 8 se oba póly výrazně přibližují.

Obecně platí, že eggnoise jsou bezesporu jedněmi z těch, kteří dotáhli nejdále nejen spojení výborně ovládaných akustických nástrojů a elektroniky, ale i obecně "vyššího" muzikantského uvažování a široce přístupných prvků. Může je poslouchat kdokoli, přijde si na své a nebude se cítit podveden.