Mladý svůdník příliš spěchal, starý dirigent projevil autoritu

  15:01aktualizováno  15:01
Divadlo se docela dobře obejde bez režiséra a hrát se dá i v Rudolfinu. A 86letý dirigent Christoph von Dohnányi je právem legendou, nejen podle jména. I to se ukázalo během prvního týdne Dvořákovy Prahy.

Scéna z Dona Giovanniho na Dvořákově Praze | foto: Petra Hajská

Festival chce každý rok provést koncertně jednu operu, střídavě českou a světovou. Když se řekne koncertní, či poloscénické provedení, většinou se vybaví sólisté přicházející před orchestr k pultům s notami a občas naznačující nějaké to gesto. Ne tak v produkci Dona Giovanniho, kterou ve čtvrtek uvedl Freiburger Barockorchester s dirigentem René Jacobsem.

Sólisté totiž na pódiu Dvořákovy síně Rudolfina se vší energií odehráli regulérní představení, pouze bez rekvizit a divadelních kostýmů. Využívali prostor kolem orchestru, což s ohledem na menší obsazení nebyl problém. Oživlá „socha“ Komtura se objevila na postranním balkonu, občas se pěvci zamíchali i mezi hudebníky. V tištěném programu žádný režisér nebyl uveden a pokud někdo takový byl, tak se omezil na vypracování vztahů a emocí. Ale co vlastně víc si člověk může přát v době, kdy režiséři mění klasické opery k nepoznání?

Po pěvecké stránce se sešel mezinárodní ansámbl, o němž se Národnímu divadlu může jen zdát. Hvězdný sice nebyl, s výjimkou Marcose Finka v roli Leporella převažovali mladí zpěváci, ale většinou zpívali dobře vedenými, kvalitními hlasy. Vynikli zvláště bulharská sopranistka Alex Penda coby Donna Elvíra a anglický tenorista Jeremy Ovenden jako Don Ottavio. Problémy se ovšem také objevily. Technické rezervy docházely norské sopranistce Brigitte Christensenové v roli Donny Anny, ale také norskému barytonistovi Johannesi Weisserovi, jenž slavné dostaveníčko pro komornou už nezvládl zazpívat s náležitě svůdnou vemlouvavostí a působil spíš unaveně. Navíc ho celý večer charismatem a neodolatelným smyslem pro komiku zastiňoval dlouhán Tareq Nazmi ve vedlejší roli Masetta, jenž navíc zpíval i Komtura.

Ale jediný skutečný otazník visel nad proslulým souborem z Freiburgu a dirigentem René Jacobsem, jenž hledá zvukovou podobu, jakou měla hudba v době svého vzniku. Co do virtuozity jsou hudebníci famózní. Ale nechce se věřit, že Don Giovanni při světové premiéře v Praze roku 1787 takto uháněl kupředu, počínaje uspěchanou předehrou, jejíž první akordy úplně ztratily démonickou dramatičnost. A tančit třeba menuet v tak rychlém tempu? To by bylo vůči dámě notně negalantní. Navíc, některé improvizační vsuvky mezi scénami se až příliš vzdalovaly Mozartovu světu.

Důsledně vzato by se tento projekt lépe vyjímal na nějakém festivalu staré hudby než na Dvořákově Praze, ale i přes připomínky bude určitě kandidovat na událost pražské operní sezony.

Britové nadchli Bergem

Dalším velmi očekávaným večerem bylo sobotní hostování londýnského Philharmonia Orchestra s Christophem von Dohnányim. Ten před několika dny oslavil 86. narozeniny, ale působí svěže a čile a stále je zjevně autoritou nejen podle jména. Přivezl program, v němž se odrážel jeho celoživotní zájem o hudbu dvacátého století.

Začal skladbou Nezodpovězená otázka od amerického skladatele Charlese Ivese, krátkou skladbou, v níž se do zdánlivě klidného, zemitého smyčcového podkladu vtírají znepokojivé tóny dechů. Koncert pro housle a orchestr od Albana Berga, psaný pod dojmem smrti dcery Almy Mahlerové, byl vrcholem večera. Na souhru nelehká kompozice, využívající dvanáctitónovou stupnici, vyzněla nejen přesně a technicky dokonale, ale i s emocionálním účinkem, na čemž měla výrazný podíl německá houslistka Carolin Widmannová. Člověk nevnímal, že jde v zásadě o racionální konstrukci, ale především hlubokou lyriku a expresi.

Ve druhé polovině pak zazněla Symfonie č. 9 „Velká“ od Franze Schuberta. Přední britský orchestr v ní opět předvedl všechnu svou technickou suverénnost a univerzálnost, ale ta jako by převažovala nad individuálnějším vkladem do díla, prostoupeného spoustou jedinečných melodických nápadů. Silně citový Schubert vyzněl pod von Dohnányiho taktovkou úžasně propracovaně, ale spíše odtažitě, uměřeně. Zážitek z Berga nepřekonal.


Nejčtenější

Ve dvaceti letech zemřel Cameron Boyce, idol ze série Následníci

Cameron Boyce během natáčení snímku Machři 2 z roku 2013

Americký herec Cameron Boyce, generační idol teenagerů z televizní série Následníci, nečekaně zemřel ve věku dvaceti...

Poprvé v bondovce bude agentem 007 žena, černošská herečka Lashana Lynchová

Britská herečka Lashana Lynchová ve filmu Captain Marvel

Novým tajným agentem s označením 007 bude po Danielu Craigovi poprvé v dějinách bondovek žena a černoška, britská...

RECENZE: Ed Sheeran dobyl Prahu. Jako by však dosáhl vlastního limitu

Ed Sheeran na Letišti Letňany v Praze  (7. července 2019)

Nedělní koncert na Letišti Letňany sice dovezl nejen Pražanům populárního písničkáře a jeho hity. Zároveň však dokázal,...

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Z filmu Metallica: Francie na jednu noc

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijedou Ed Sheera, Metallica nebo Billie Eilish, na...

Norská dvojčata Marcus & Martinus sobotním koncertem pobláznila Slavkov

Koncert norských dvojčat Marcuse & Martinuse v Slavkově u Brna vzbudil davové...

Kdekoliv se dvojčata Marcus & Martinus objeví, vzbudí davové šílenství. Nejinak tomu bylo i ve Slavkově u Brna na...

Další z rubriky

VIDEO: Výjimečně ploužák. Pipes and Pints představují nečekaně baladu

Kapela Pipes and Pints

Celticrocková kapela Pipes and Pints vydává klip k písni Shadow On Your Wall z nedávno vydané desky The Second Chapter....

Pořád jsme Skoti, byť na dudy nehrajeme, prohlašuje kapela Mogwai

Kapela Mogwai

Na festival Colours of Ostrava míří skotská postrocková kapela Mogwai, představí se na druhé hlavní scéně 19. července...

RECENZE: Cristovao se pitvoří až příliš. I vulgarismů by mohlo ubýt

Ben Cristovao

Někdejší finalista SuperStar Ben Cristovao se nestáhl do ústraní, pracoval na sobě a k překvapení mnohých ohlásil...

Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.

Najdete na iDNES.cz