Nejznámější současná inuitská (eskymácká) umělkyně, pocházející ze země Nunavut (Náš domov) v Kanadě, se se svým originálním a futuristickým pojetím hrdelního zpěvu za doprovodu elektroniky a cella stala největším překvapením předloňských festivalů Respect a Colours of Ostrava. Vloni koncertovala v Akropoli.
Spolupracovala mimo jiné s Björk na albu a turné Medulla. Její slavnější islandská kolegyně říká: "Zpěv Tanyi Tagaq je jako zpev Edith Piaf... totální emoce". Mezi dalšími zpěvaččinými spolupracovníky najdeme jména amerického Kronos Quartetu či skotských Shooglenifty. Na posledním albu Tanyi Tagaq Blood hostují zpěvák Faith No More a známý alternativní "šílenec" Mike Patton a kanadský raper Buck 65.
Tanya Tagaq předvádí zcela nový druh vokální magie, její hlas proniká na samou dřeň lidských emocí. Navazuje na zpěvy, jimiž si kdysi ženy krátily dlouhé polární noci. V extrémních podmínkách polárních krajů Kanady vzniká hudba, která působí na laika spíš jako rytmické výkřiky vrcholné rozkoše nežli jako muzikální projev.
Když londýnský DJ Charlie Gillett přizval Tanyu Tagaq do svého "rozhlasového ping-pongu" jako hosta, musel pak její vokální extravagance dovysvětlit: "Cokoli jste si mysleli, že jsme tady dělali, není pravda."
Přestože ale inuitský hrdelní zpěv působí na evropské ucho přinejmenším nevázaně, původně měl roli zcela nevinnou. Jednalo se o společenskou zábavu, praktikovanou ženami za dlouhých zimních nocí, když muži byli na několikatýdenních loveckých výpravách.
Tanya Tagaq z této velmi dramatické techniky vytváří abstraktní a emocionálně silné kompozice na hranici performance artu. Její písně beze slov mají razanci šamanských rituálů i halucinogenních výletů. Tagaq o své tvorbě říká: "Mým cílem je vše obnažit. To je podle mě skutečnost, a doufám, že to vycítí i publikum."
Na dnešním koncertě zpěv Tanyi Tagaq doprovodí elektronický všeuměl Michael Red a bubeník Kenton Loewen.
