Milý čtenáři iDnes, omylem jsi možná zabloudill na neobvykle kvalitní diskuzi, ale to vůbec nevadí! Z ní si můžeš, jsi-li ještě teenager můzou nepolíbený či hudební analfabet nebo posluchač českých rádií Frekvence 1 nebo Evropy 2, odnést žánrově pestrou paletu toho, co se v roce 2014 v hudbě dle zkušených mazáků-diskutérů na této scéně urodilo. Takže neutíkej! dali jsme hlavy pomazané dohromady a nabízíme kvalitu, kterou se už nemusíš sám prokousávat... My tě ty (s)hity vyženeme z hlavy, neboj! Na výběr máš z těchto žánrů:

1) Metal

2) Rock + pop + alternativa (indie scéna)

3) Dance + elektronická scéna

(Punk možná dodají redaktoři později...)

Doufám, že zažiješ nejeden hudební orgasmus! (Pozor jen, hned na začátek máš v nabídce něco dost hlasitého k naštvání rodičů, sousedů či vystrašení ségry, tak bacha na volume)... Howgh!

Na zadek mě nic tak úplně neposadilo, ale ještě toho mám dost rozposlouchaného či neslyšeného. Zatím u mě vedou Behemoth, Sky Blue od Devina Townsenda a aktuální Machine Head. Pár dalších zajímavých desek: Mayhem, Cynic, Primordial, Septicflesh, Crippled Black Phoenix, hodně mě baví i noví Vader, i když je to opět jen přitvrzelá verze Slayer.

Napoprvé mě obrovsky překvapili Blues Pills, ale jeden poslech=žádný poslech, takže jsem zvědav, kam to dál poroste či naopak klesne.

Z nemetalu Lana del Rey.

Tenhle D´Angelo sice nemutuje, ale má celkem zajímavě přiteplenej hlas a ten song je vlastně docela chytlavej. Škoda, že "střední proud" tohoto typu se běžně nehraje v rádiu, tohle snad nemůže nikoho urazit ani vyděsit.

Já sice metal moc neposlouchám, ale mě např. zaujali z Mastodon: Once More ´Round The Sun (2014) Aunt Lisa a The Motherload (ve kterých cítím Ozzyho), Tread Lightly a Asleep In The Deep. Vám jako metalistovi se bude líbit i zbytek alba. Zkusit můžete i jejich předchozí album The Hunter (2011), které mě některými songy též zaujalo. Jinak díky za tip na aktuální Machine Head: Bloodstone And Diamonds - 4 songy mě zaujaly.

Trochu mi tam chybí např. album X od Ed Sheeran. Samozřejmě většina zdejších diskutérů ho asi neposlouchá, ale má zajímavou hudbu a každá písnička něčím překvapí. 

Dále Thousand foot Krutch, který taky vydal hodně zajímavou desku Oxigen: Inhale.

Jinak co se týče Rocku a Metalu, tak 2014 pro mě to nebylo tak žhavé jako v roce 2013 kromě TFK, ale přesto se zde dá najít pár podařených kousků v podobě Sonic Syndicate či Godsmack, u Popu nejspíše Lana del Ray.

Jinak miluju Soul, ale D´angelo mě teda nijak neupoutal.

Já bych si dovolil všem čtenářům iDnes doporučit k poslechu tuto hudbu za rok 2014:

1) Mike Oldfield: Man On The Rocks - Oldfield má každé album jiné a na tomhle má kupodivu i rockové songy+ jednu Gilmourovku. Zpěv mi přišel místy jako Dave Gahan na svých sóĺovkách.

2) Bernie Marsden: Shine - exkytarista Whitesnake! Zpívá tam Coverdale, na kytaru s ním hraje Bonamassa. Elektrický blues rock. 

3) Ritchie Kotzen: Essential - classic rock v dnešním podání, zpívá něco  mezi Ch. Cornellem a S. Haggarem

4) Mark Lanegan: Phantom radio - alternativa 2. tisíciletí. Slyšel někdo tohoto grunge zpěváka někdy vůbec zazpívat něco blbě? Já také ne! Trochu více elektroniky než kdy dříve.

5) Karen O. : Crush - akustický folk. Odlišné od alternativního a rockově roztančeného alba Mosquito z roku 2013 (výborného) z domovských Yeah Yeah Yeahs! Lepší o něco jak nová Irglová bez Hansarda...připomíná mi nezávislou Alison Mosshart z The Kills

6) Lana Del Rey - zastřený, zasněný současný prvotřídní pop! "I Love Guns and Roses" apod.

7) Marianne Faithfull: Give My Love To London - můza Rolling Stones a její moderní alternativní hluboký to rock.

Moje požadavky na skvělá alba jsou 2: a) né jen 1-2 dobré songy, ale minimálně požaduju 5,6,... b) k albu se i po čase vracet a musí mně rotovat v přehrávači! (né jen ho jednou poslechnout a odložit). Přeji skvělý poslech!! (a předem se omlouvám metalovým fanouškům-něco jako Bathory z počátku 90. let jsem letos opravdu nenašel, i když ten bývalý basák z Metallicy na rozdíl na tom sólovém novém albu Newsted nebyl špatný, na rozdíl od nic-moc Steva Harrise ). Objevování hudební revoluce u interpretů nevyžaduji! Stejně není moc co vynalézat...Stačí mi, když není nudný zpěv jako u toho D´ Angela... Simsala bim!

Nechapu smysl prispevku v kombinaci s kritikou zminovaneho D'Angelova alba. To ma jako byt tip na tu "spravnou hudbu" dokazujici ze mate lepsi vkus nez kritikove nebo Vedral?

a skeletal domain. jednoznacne

Ten song je strašná pseudointelektuální nuda.

Ta Really Love je kňourání jak když šlápneš kočce na ocas... ted si musím uši propláchnout Cepelínama.

Naprostý souhlas! První co mne napadlo při poslechu toho songu a vlastně i toho celého jeho 12 skladbového "neosoul"-jazz-pop-funky-elektronického alba bylo, že nám D´Angelo zpívá jako "přiškrcená kočka" mixnutá s "přitepleným zpěvem" s prominutím! No, on se snaží jen kopírovat asi Prince nebo Kravitze, ale blbě. Jako neosoulový zpěv šmrncnutým funky si představuji něco jako Glen Hughes v 70´s se svými Trapeze!! To je úplně jiná a nedostižná liga! Nebo ze současnosti bych si dovolil připomenout JJ Grey and Monfro: This River (2013) - ten také v obdobném žánru zpívá také úplně jinou ligu.

A ted´ by nás zajímaly ty Desky loňského roku podle Honzy Vedrala.

A podle hudebních redaktorů iDnes to jsou jaké?

Tak u Vedrala to vidim na Rihannu, Kanye West a podobnou lůzu.