V pražském studiu Dušana Neuwertha, jenž desku produkoval, je naštěstí svět ještě v pořádku.
„Nemůžu říct, která písnička se mi nejvíc líbí, to nejde. Ale nejlíp se mi zpívá úvodní skladba In The Middle Of A Song. Ne že bych se u ostatních nějak trápila, ale musela jsem se hodně snažit. Tahle poloha mi naopak sedla hned,“ tvrdí Debbi. Poloh se na desce střídá řada, protože pod desítkou písní je podepsaných hned několik autorů včetně Filipa Rácze, který spolupracoval s Václavem Neckářem, písničkáře Jakuba Ondry nebo Jany Kirschner, která dodala titulní píseň a skladbu Save Me. Což už je skoro tradice.
„Pro mě je to dodneška nepochopitelné, ale bylo to z její iniciativy, ne že bych za ní šla žebrat o písničky,“ líčí Debbi, jak se stalo, že osobitá slovenská písničkářka jí už poněkolikáté napsala skladbu. „Nevím, jak to dělá, ale ty její písničky se mi strašně líbí. Break mi dala dokonce už v době, kdy jsem dělala první desku. Tehdy nesedla, teď ano.“
Navzdory tomu, kolik lidí se na nahrávce autorsky podílelo, výsledek zní poměrně uceleně. Podle Neuwertha to je i tím, že se vybíralo ze čtyř desítek písní. „Takže to byl jasný dramaturgický záměr, který se povedlo naplnit. Vzpomněl jsem si, že Quincy Jones vyprávěl, že pro Jacksonův Thriller měli sto písní, vybrali padesát dobrých, z toho dvacet pět vynikajících a nakonec deset úplně nejlepších. A že nemá smysl točit žádné další desky,“ usmívá se producent. „Je to absolutní luxus, protože vím, jak je těžké něco složit. Takže jsem vděčný všem, co se toho zúčastnili a nedostalo se na ně, protože vata tam nebyla.“
Moderní retro
„Na televizi Šlágr bych asi neprorazila,“ uvažuje Debbi nad cílovkou, pro kterou zpívá. „Ale myslím, že na moje koncerty chodí lidi od dvaceti do padesáti let a je to docela rovnoměrně rozvrstvené.“ Přičemž je prý důležité rozlišit fanoušky a publikum. „Fanoušků můžete mít nespočet, ale reálné publikum to není. Napíšou vám komentář ke klipu a koukají se na Facebooku, že ráno pijete kafe, ale tím to často končí,“ dodává zpěvačka.
Fanoušci každopádně budou možná překvapení, protože Debbi se s novými písničkami posunula blíž k řekněme světovému zvuku. Třeba i elektronikou, se kterou se však docela šetří. „Dlouho jsem řešil, jak vybalancovat, aby to bylo moderní a zároveň trochu retro. Nakonec jsou například v každé skladbě živé bicí. I tam, kde jsem s nimi ani nepočítal. I díky tomu má deska jeden ‚ksicht‘,“ říká Neuwerth. „A nakonec jsem Debbi připsal i perkuse, luskala a hrála na malý triangl.“
