Když letos 18. října kapela Henych 666 v pražském Klubu barikádníků, přezdívaném Barča, oslavila třiatřicáté výročí vydání alba Institut klinické smrti kapely Törr, sešla se ten večer i kompletní sestava Törru, která desku natáčela. Kromě Henycha ještě bubeník Martin Melmus, kytarista Pavel Kohout a také Šakal, tedy kytarista a doprovodný zpěvák Daniel Švarc.
Nadšení fandové pamětníci jen těžko tušili, že mu zbývají dva měsíce života. „Teď jsem se dozvěděl strašnou a smutnou zprávu. Dnes zemřel Daniel Šakal Švarc 1971-2024. Je mi to líto. Odpočívej v pokoji, Dane,“ napsal ve čtvrtek pozdě večer Henych na svém facebookovém profilu.
Daniel Švarc se narodil 16. června 1970 v Plzni a k hudbě ho přivedl jeho otec Ladislav Švarc, velký hudební nadšenec.
Švarc mladší se učil na podomácku vyrobené nástroje a první muzikantské zkušenosti sbíral v kapelách Demon, Komplex nebo Kobra. V roce 1986 založil respektovanou Fatu Morganu.
Zde si ho jednoho dne vyhlédl Vlasta Henych z pražské kapely Törr a nabídl mu místo kytaristy. Vymyslel mu také přezdívku Šakal. Daniel přijal a když se Törr v roce 1990 zprofesionalizoval, zanechal civilního povolání. Pracoval přitom jako obsluha u spalovací pece v krematoriu, což ho inspirovalo k mnoha písním pro Törr. Na albech skupiny je jeho post v kapele označen jako „obstaravatel pohřbů“.
S Törrem nahrál alba Armageddon, Institut klinické smrti a Chcípni o kus dál. Pak se jeho cesty s Törrem rozešly. Daniel měl velký skladatelský talent a až chorobnou fantazii, kterou reflektoval v textech Král mor, Lady Madelaine nebo Předčasný pohřeb. Odvolával se na díla prokletých básníků a sám jím v jistém slova smyslu i byl.
Odchodem z Törru skončilo jeho umělecky nejplodnější období. Slehla se po něm zem, oddával se nezřízenému pití a hovořilo se také o problémech s drogami, které ovšem v rozhovorech popíral.
V roce 2011 se pokusil o návrat na scénu v čele kapely Giwmür, s níž zrealizoval album Varuji nebe!. Nesetkalo se ale s přílišným ohlasem a Šakal v aktivní hudební kariéře již nepokračoval.
