V dlouhém výčtu produkcí a účinkujících v tomto díle na Salcburském festivalu najdeme i jméno proslulé české sopranistky Jarmily Novotné, která ve třicátých letech minulého století zpívala Fiordiligi. Před pár lety se na Velikonočním festivalu v roli Dorabelly objevila Magdalena Kožená v inscenaci Karla-Ernsta a Ursel Herrmannových, která se pak hrála i v létě.
Na výtvarnou invenci této produkce si člověk vzpomněl při sledování jakési zimní zahrady zaplněné zelenými rostlinami, v níž se odehrává letošní inscenace Svena-Erika Bechtolfa. Není to zrovna ukázka velké fantazie - ta víceméně končí u malého bazénku, v němž se na začátku koupou obě sestry. Takové představení by se však mělo především precizně rozehrát.
Nic osobitého
Příběh, v němž nevinná sázka o věrnost snoubenek přeroste do ztráty mladických iluzí a nečekaného poučení o nevyzpytatelnosti emocí, se nicméně v případě zamilované čtveřice vyčerpává spíše v mnohokrát viděných, strojených pózách. Navíc chybí charizma ve zpěvu - jakkoli je Luca Pisaroni (Guglielmo) velmi dobrý barytonista a Malin Harteliusová (Fiordiligi) velmi dobrá sopranistka, v tomto případě to nestačilo. Vložit do zpěvu něco víc, něco osobitého, se nedařilo.
Nevyzrálé výkony tenoristy Martina Mitterrutznera (Ferrando) a mezzosopranistky Marie-Claude Chappuisové (Dorabella) pak na takovou "výstavní akci", jakou je Salcburský festival, nepatří. Svůj díl viny jistě nese i dirigent Christoph Eschenbach, jemuž navíc Vídeňští filharmonikové odehráli noty sice se svým obvyklým kultivovaným zvukem, ale nic víc, takže ani v orchestrálním doprovodu se mnoho nedělo.
Představení tak vlastně táhne zkušený, i v Praze známý barytonista Gerald Finley v roli iniciátora zápletky Dona Alfonsa. Bez přehrávání trefuje svými gesty ironii i noblesu, hlasově je nezaměnitelný, pohrává si se slovy, prostě ovládá celé jeviště.
A skvělou "parťačkou" je mu naše sopranistka Martina Janková, jejíž komorná Despina je rázné, zkušené děvče, herecky působí zcela přirozeně, stejně jako její malý, ale půvabný zvonivý soprán. Jakkoli má tedy český divák důvod k radosti, tato dvojice sama o sobě z Cosi fan tutte událost neudělá. Pouze výsledek pozvedne kousek nad průměr.
