Růžové postavy se zahalenými obličeji známé z korejského fenoménu obchází areál už od středečního poledne a zvou lidi do Squid Game (Hra na oliheň) arény, kde si mohou zkusit tu nejikoničtější hru seriálu – Červenou a zelenou. Nedalo mi to, navštívila jsem ji taky a světě div se – nebyla eliminována!
Rady mám dvě, pokud jste se ještě nezúčastnili – vybírat si dráhy čtyři a pět, prý méně kloužou a pak taky trochu natrénovat pomalý rozběh, který však zhruba po třech sekundách musíte vytáhnout z desítky na sto. Držím palce.
Vyniká-li však někdo z vás spíše v hodu a rád by si taky něco zahrál, je tu jiná místní specialita – hod na dildo. Co že to?
Ony i festivaly jako Colours už dávno nejsou, a vzhledem ke své velikosti logicky, nemohou být jen o uměleckých zážitcích. A tak si nějaké ty zábavy čas od času připraví i sponzoři, respektive místní prodejci.
Třetí den Colours 2025 – Snow Patrol a další |
Nejmenovaný řetězec s erotickým zbožím tak vymyslel hod kroužku na dildo. Přínos takové hry nechť si každý vyhodnotí sám, jako trochu bizarní výplň volných oken v programu prý však slouží, obzvlášť skupinám přátel, báječně. Člověk ani nemusí hrát, stačí se jen dívat. Přitom taková blbost, řekla by Simona Stašová.
Alvaro mířil za churros
Co však blbost rozhodně není, je práce, kterou pro festival vykonává už osmým rokem Amber Galloway. Žena, která společně se svým týmem tlumočí hudbu neslyšícím po celém světě včetně Colours už více než 25 let. Spolupracovala s Eminemem, Snoop Doggem i Red Hot Chilli Peppers a letos se na Colours o své umění podělila i s návštěvníky.
Proč že její jméno zmiňuji v glose o hrách a zábavách? Protože navzdory náročnosti své práce zvládla na svém workshopu všechy přítomné naučit hru na kytaru a bicí tak okouzlujícím způsobem, že se u toho člověk prostě musel uvolnit.
Stejně jako u koncertu Alvara Solera, jehož hudba se přesně nesla v duchu zlaté hodinky, ve kterou hrál. S Alvarem se mi v poledne mimochodem povedlo udělat rozhovor – v případě tak velkých interpretů věc celkem nevídaná – a ze strany nás novinářů samozřejmě vítaná.
Na co se zpět do Česka nejvíce těšil? Prý na lidi a jídlo (má i německé kořeny, takže je mu trochu těžší kuchyně celkem blízká). Když se k němu navíc dostalo, že je po celém areálu rozeseto hned několik stánků s churros, španělským národním klenotem (má i španělské kořeny), rozhodl se prý večer vydat na průzkum. Jestli tak opravdu učinil, netuším. Třeba se však ještě s námi podělí o výsledky. Sdílet, zkoušet a hrát si je totiž na festivalu důležité. Bez toho to prostě není plnohodnotný zážitek.
Tak užívejte – poslední den, případně (snad konečně) letní víkend.
