Z on-line rozhovoru s ChinaskiKapela odpovídala na dotazy čtenářů iDNES.cz V den vydání digitální verze novinky Není na co čekat si kapela Chinaski našla čas na hodinové povídání se čtenáři iDNES.cz, v němž prozradila detaily týkající se turné i samotné nahrávky.
Kapela zároveň prozradila, že pokud se turné vydaří, vyrazí příští rok s podobným programem po okresních městech. Kromě digitální podoby desky si kapela pro své fanoušky přichystala i limitovanou edici. "Náklad limitované edice je 2 000 kusů, na DVD je záznam koncertu s Davidem Kollerem, dokument z natáčení ve studiu, klip ke Spáčovi a fotky," lákají členové Chinaski na exkluzivní materiály. Odpovědi kapely najdete ZDE. |
"Koncertů je pouze šest, takže se těšíme na všechny. Starší písničky samozřejmě zahrajeme, dvě třetiny koncertu budou ze staršího repertoáru," uvedli a dodali, že chystají i DVD záznam. "Zatím to vypadá na Liberec nebo Karlovy Vary."Osmá studiová deska Není na co čekat, která vychází dnes v digitální a 20. září ve fyzické podobě, vlastně vrací kapelu Chinaski ke kořenům. Tedy i k živému, koncertnímu hraní.
"Ideální je přijít do studia, stoupnout si dokola jako ve zkušebně a písničky takhle naživo nahrát," říká zpěvák a autor většiny textů Michal Malátný. "Jestli nějakou energii při živém hraní máme, a lidi nám to často říkají, pak ji musíme do nahrávek dostat. Tak jsme se o to pokusili." Start alba, složeného z třinácti skladeb, je skutečně energický.
Česko-slovenská družba
Bigbeatová píseň 3Pasty má zemitější, ofenzivní zvuk a hymnický refrén. Text Tomáše Rorečka si pohrává i s věcmi denní potřeby, které se stávají jakousi časovou mírou. "Byla pryč už tři zubní pasty," zpívá Malátný.
Navazující skladba 7 hříchů má pružný rozběh kořeněný dechy. Píseň vychází z nápadu bývalého bubeníka Pavla Grohmana, který předloni tragicky zemřel. Kdo si stěžuje na chudobu, může si tak trochu stěžovat i na sebe ("Chování, co způsobuje chudobu, vedoucí k sociální nespravedlnosti"). Malátný s producentem Milanem Cimfem text dopsali, hudbu složil František Táborský.
Skladbu Spáč, jež pochází z dílny bratrů Ondřeje a Štěpána Škochových, si vydavatelská firma vybrala na singl. Typický chinaskový song kombinuje rockový nápřah s melodičností. V podobném, ovšem rychlejším tempu odsypává i Kérka od Františka Táborského a Michala Malátného.
Vlastně je to úlet, parodie na punkáče a pokérované týpky. Chinaski žhaví kytary, padají nepublikovatelná slova, zřejmě si starší členové kapely vzpomněli na raná léta.
První ploužák se jmenuje Artisté a má všechny znaky úspěšné písně: houpavou melodii, zvonivé kytary a melancholický refrén "lásko, jsme jak dva žongléři, kteří si dávno, dávno nevěří". Změnu nálady přináší song Jak mám ti říct Ondřeje Škocha a Michala Malátného. Nad bigbeatovým motorem písně třeskají dechy, nátlakový zvuk odlehčují ztišené pasáže.
Překvapením alba může být píseň Kompy, večerníčkově hravá swingovka o počítačích, které strašně rychle stárnou. "Procesory usedavě roní malinkaté křemíkové slzy," zpívá autor skladby Malátný.
Kdyby Pavel Grohman žil, možná by se osmá deska jmenovala Made in Czechoslovakia. Chinaski ji totiž chtěli nahrát s hosty ze Slovenska. Osud rozhodl jinak a kapela se prezentuje v současné sestavě s novým bubeníkem Otakarem Petřinou jr. Pozůstatkem zamýšleného projektu je píseň Takmer svätý, ve které si s Malátným zazpívala slovenská kolegyně Zuzana Smatanová.
Sen ze šuplíku z roku 1996
Následující skladba Obloha se zvedá z klidných temp k hymnickému, majestátnému refrénu a patří k písním, které by se asi daly od Chinaski očekávat. Naopak skladba Digitálně od Ondřeje Škocha vede kapelu po méně vyšlapaných stopách a je dalším příkladem hravosti na téma moderních technologií. Ty se obrazně přenesou i do textu: "Miláčku, jsme si souzeni digitálně, proč vidíš to tak fatálně, totálně digitálně." A Otakar Petřina mladší, jinak také Marpo, vkládá do písně pár doušků rapu.
Chinaski hned poté dokazují, že z jednoduchosti může pramenit síla. To když sáhli po textu Sen 1996, což je starší básnička Michala Malátného, objevená nedávno v šuplíku. Podle ní se zpěvákovi v roce 1996 zdálo, že stojí před popravčí četou složenou ze samých žen.
Vidí mezi nimi i svoji matku, ženu a dceru, ovšem obě posledně jmenované tenkrát ještě neměl. Píseň ovlivnila celé album: snímky ženské popravčí čety, vytvořené loutkami, se dostaly na obal titulu.
Skladba Hádalo se… vrací kapelu k rockovějšímu zvuku, zatímco Malátný připomíná věčný příběh o hádání duše s tělem, zachycený i ve sbírkách lidové poezie. Poslední píseň, tak trochu smutná, se jmenuje Šatna.
Je po koncertu a pohled do prázdné šatny odjíždějící kapele připomíná, že něco hezkého skončilo. Spolu s létem, které letos Chinaski věnovali právě své nové desce.
Čtěte ve středeční MF DNES
Recenzi alba s názvem Nnení na co čekat napsal pro MF DNES Vladimír Vlasák. Text najdete ve středečním vydání listu.
