Tento elektrický nástroj ovládaný klaviaturou sestrojil roku 1928 francouzský hudební pedagog a radiotelegrafista Maurice Martenot. Zvláštní vibrato, které vyluzuje, využili mnozí skladatelé, mezi nimi i Messiaen. Symfonii Turangalîla, pro jejíž název našel inspiraci v sanskrtu, sám charakterizoval jako „milostnou píseň, radostný hymnus, čas, pohyb, rytmus, život a smrt.“ Světová premiéra se konala v prosinci 1949 v Bostonu pod taktovkou Leonarda Bernsteina.
V Rudolfinu ji s Českou filharmonií nastudoval specialista na Messiaena, americký dirigent David Robertson. Skladatele, který zemřel roku 1992, ještě osobně znal. „Na této symfonii mě fascinuje rovnováha intelektu a vášně. Je v ní ohromná životní síla, ale také jemnost,“ zdůrazňuje. Obojí se prý spojovalo i v Messiaenově povaze. „Mluvil velmi tiše, ale současně z něj vyzařovala nesmírná intenzita,“ vzpomíná dirigent, který byl v devadesátých letech hudebním ředitelem proslulého Ensemble Intercontemporain, specializujícího se na soudobé autory.
Česká filharmonie sice moderní hudbu příliš často nehraje, Robertson si však spolupráci pochvaluje. „Stavím na tom, co hudebníci znají z francouzského repertoáru. Dokážu si představit, jak krásně hrají Debussyho nebo Ravela. A když to umějí, nemají problém ani s Messiaenem,“ tvrdí Robertson. Ten ve světě uvádí i českou hudbu. Například ještě před pár dny byl v New Yorku, kde v Metropolitní opeře dirigoval Janáčkovu Její pastorkyňu.
