Letošní Slavíci se nesli v duchu magických osmiček. Hrálo to pro vás nějakou roli?
Já dám na karty a na hvězdy, na čísla ani tolik ne. Ale musím říct, že zrovna dnes jsem si uvědomovala, o jak zásadní den jde a že se ta čísla docela hezky sešla. Vyhrála jsem čtyřicátý ročník, do toho ta třináctka, navíc slavím svátek a taky jsem se v pátek rozvedla. To radši říkám rovnou, protože jak už jsem pochopila, soukromý život je pro média mnohem zajímavější, než jestli jsem někde dostala nějakou cenu.
Slavíky vyhráli Gott, Bílá a KabátJak vypadalo udílení cen v pražské Státní opeře |
A máte vůbec radost, že jste ji dostala?
No samozřejmě, a jakou! Celý večer jsem si nesmírně užívala: ostatně i vzhledem k tomu všemu, co se mi letos v životě událo.
Bylo to hodně změn...
To tedy ano, nemám za sebou zrovna srandovní rok. Ale jsou změny, které bolí, a změny, které jsou fajn, a já se tím znovu utvrdila v tom, že bez černý prostě není bílý. Což je jen dobře.
Takže nakonec šťastné osmičky a třináctky?
Zapomeňme, prosím, na čísla, černé kočky a další podobné věci, o ně tu opravdu nejde. Představte si, že zrovna na dnešek mi předpovídali, že mě nečeká nic moc, spíš den blbec, a vidíte, vyhrála jsem nejen Zlatého slavíka, ale dokonce i toho absolutního! Víc takových špatných dní.
Ptala jsem se proto, že jsem myslela, že vás věci "mezi nebem a zemí" zajímají...
Zajímají, ale neřídím se jimi. Myslím, že člověk se těchhle věcí chytá, když si sám neví rady. A já si docela vím rady. Když nám ten shora dává velké úkoly, tak od nás taky hodně čeká. Tím chci říct, že když mi dal talent a štěstí, tak za to ode mě bude chtít i nějakou tu oběť. A já to tak beru.
Zákulisím se nesla otázka, jak je možné, že stále vyhrávají stejná jména, a jestli to není tím, že máte prostě slabou konkurenci...
Ale to je naprostý nesmysl! Nevím, jak to vidí Karel Gott, ale já mám ve své kategorii pěkně natřískáno, pořád mi někdo šlape na paty. A víte co? Jsem za to ráda! Kdybych měla slabé soupeře, tak by mě to vůbec nebavilo.
Když jsme u té soutěže: vítězové se rádi hecují, kolik komu přišlo blahopřejných esemesek. Jak jste na tom vy?
Možná vás rozesměju, ale nejspíš budu v tomhle směru ze všech nejslabší, přišlo mi jich totiž patnáct. Je to pár dní, co jsem si změnila číslo, takže proto. Totéž jsem sice udělala už po loňských Slavících, ale v tom šílenství posledních měsíců jsem získala dojem, že už má na mě číslo zase snad úplně každý, takže jsem si ho změnila znovu.
Není vám ale přece jen trochu líto, že se tím ochuzujete o spoustu blahopřání?
Ani náhodou, já mám hlavně strašnou radost, že mám díky novému telefonu o trochu víc soukromí. Ti nejdůležitější v mém životě mi napsali a jinak aspoň nebudu muset odpovídat na textovky čtyři dny jako loni.
Mimochodem, přišla jste po dlouhé době v jiné než černé barvě. Červená róba souvisela s Carmen?
Trochu ano. Ale hlavně mi tak nějak přišlo, že je to pro letošek a pro mě ta správná, provokativní barva.
