To je hlas. Nechme stranou mediálně vděčné, ale v jádru nicneříkající výkřiky o reinkarnaci Amy Winehouse, berme spíše s věcností fakt, že britská zpěvačka Celeste zvítězila v anketě BBC Sound Of 2020, a soustřeďme se na to podstatné.
Na zpěv a písničky. Obojího si na Not Your Muse užijeme vrchovatě. Na debut je deska nečekaně vyzrálá, což se odrazilo mimo jiné na její dramaturgii.
Obvykle alba začínají hybnější skladbou, která okamžitě vtáhne. Nabízela by se třeba euforická Tonight Tonight nebo Stop This Flame. Celeste ovšem začíná pomalou, ztišenou Ideal Woman, která dá naplno vyniknout jejímu podmanivému, bolestně zabarvenému sytému hlasu. Následující Strange je ještě intimnější a zklidněnější, stojí pouze na prožitém zpěvu. Emocí plné hrsti, uhrančivé tak, že se občas zapomenete nadechnout.
Ve dvou skladbách jako kdyby Celeste představila svůj rejstřík, dala na srozuměnou, co pro ni hudba znamená. Zároveň vás nenápadně lapí do svých sítí a ve chvíli, kdy jste definitivně v její moci, nasadí zmíněnou Tonight Tonight s krásně uvolněným zpěvným refrénem.
Not Your MuseCeleste |
Tak má vypadat popový hit, který se nelepí a nekanou mu z koutku úst sliny lascivnosti a slizké podbízivosti.
Totéž se dá prohlásit o skladbě Stop This Flame postavené na hybném, jazzovém rytmu, v jejímž refrénu to Celeste rozbalí v dosud neslyšené šíři. Parafrázujme výrok Z tajemného hradu v Karpatech: „Ta ženská má v hrdle dynamit.“
Not Your Muse, jakkoli se nezříká popové sdělnosti a chytlavosti, vyrůstá z kořenů R&B, jazzu a soulu. Zároveň ale na žánrových dogmatech nelpí. Základem je písnička, ve většině případů povedená.
Na desce je pár řekněme průměrnějších kousků, třeba Tell Me Something I Don’t Know se může zdát jako slabší, ale je to dáno i tím, že sousedí s výše zmíněnými trefami do černého. Za takový střední proud pro rádia buďme jen rádi.
