Orientace festivalu na metalovou „střední třídu“ je dlouhodobá. A byť se občas objeví formace, která popularitou či honorářem výrazně převyšuje zbytek soupisky (vzpomeňme například Slayer nebo Motörhead), hlavní dramaturg Tomáš Fiala z této linie neuhýbá. Ba co víc, stále častěji se pouští do neprobádaných oblastí mimo klasickou metalovou výseč. Letos se to potvrdilo mimořádně výrazně. Tři kapely, které sám Fiala označil za hlavní jména ročníku 2026, nespadaly do striktních žánrových mantinelů. A měly ještě jedno pojítko: filmové umění.
Hudba se tady přirozeně mísí s prostředím, jemuž dodávají poetiku ovce pobíhající na vrcholcích hradeb.
