"Líbí se nám hlavně maďarská lidová muzika, hudba z okolí Karpat nebo Balkánu. Ale hrajeme i skladbu od Franka Zappy. Nechceme se zamykat v žádných stylových hranicích a to myslím platí pro spoustu podobných kapel," říká kytarista Jacek Królik.
Na první album Brathanki rychle navázali letošní deskou Patataj. "To slovo znamená dusot koní. Má hodně společného s rychlejším, lehčím rytmem naší hudby," vysvětluje zpěvačka skupiny Halinka Mlynková, která se narodila v Českém Těšíně a hovoří perfektní češtinou. "V Těšíně jsem žila až do čtrnácti let. Do střední školy jsem chodila na druhé straně hranice, v polském Těšíně. Po maturitě jsem studovala etnologii v Krakově. Specializovala jsem se na lidové řezbářství na Těšínsku," vzpomíná Mlynková. Přitom brala hodiny jazzového zpěvu a snila o kariéře zpěvačky. Chtěla to zkusit i v populárním varšavském muzikálu Metro, ale prošvihla konkurs. Pak dostala tip na skupinu Brathanki, která sháněla vokalistku - a přinesla dosud málo známé kapele štěstí.
První singl Czerwone korale se stal přes noc hitem. Loni kapela takřka nesestoupila z koncertního pódia. "Hráli jsme ve Švédsku, Belgii, vydali jsme se i za krajany do Ameriky. Odehráli jsme tři sta koncertů za rok, někdy jsme zvládli i dva denně. Letos jsme v tomhle tempu naštěstí ubrali," tvrdí dívka, která stíhá i moderování vlastního televizního pořadu. V Polsku je zkrátka hvězda.
Na scéně je jich sedm. Kromě akordeonu mají housle, flétnu, basovou kytaru, elektrickou kytaru a bicí. Zkoušejí i tradiční nástroje, jako je třeba lyra korbowa z Maďarska. "Chceme lidi rozveselit. Naše vystoupení jsou dost živá, tančíme spolu s publikem," tvrdí Mlynková, jež považuje koncerty za nejdůležitější. "V lidové hudbě není jen smutek, ale také hodně radosti - a ta nás táhne dopředu."
Za folklorní ani folkovou skupinu se ovšem nepovažují. "V lidové muzice je velká energie i potenciál. My jsme se na ni napojili po svém způsobu, ale patříme spíš k popu nebo rocku. Zpočátku kolem nás nebyl tak velký rozruch. Lidi z hudební branže byli spíše skeptičtí a koukali se na nás skrz prsty. Já říkám, že jsme nechtěně otevřeli jakousi bránu. Posluchači asi zjistili, co všechno lidová muzika obsahuje, a jejich zájem pomohl i dalším polským skupinám. Podařilo se nám oslovit snad všechny generace. Kvůli nám se členové rodiny nehádají. Poslouchají nebo snášejí nás skoro všichni," říká Mlynková.
A název Brathanki? Prý vznikl spojením slov bratr Hanky, v polštině brat Hanki. Hanka byla kamarádka členů kapely a měla pohodového bratra, s nímž si muzikanti rozuměli.
Na první album Brathanki rychle navázali letošní deskou Patataj. "To slovo znamená dusot koní. Má hodně společného s rychlejším, lehčím rytmem naší hudby," vysvětluje zpěvačka skupiny Halinka Mlynková, která se narodila v Českém Těšíně a hovoří perfektní češtinou. "V Těšíně jsem žila až do čtrnácti let. Do střední školy jsem chodila na druhé straně hranice, v polském Těšíně. Po maturitě jsem studovala etnologii v Krakově. Specializovala jsem se na lidové řezbářství na Těšínsku," vzpomíná Mlynková. Přitom brala hodiny jazzového zpěvu a snila o kariéře zpěvačky. Chtěla to zkusit i v populárním varšavském muzikálu Metro, ale prošvihla konkurs. Pak dostala tip na skupinu Brathanki, která sháněla vokalistku - a přinesla dosud málo známé kapele štěstí.
První singl Czerwone korale se stal přes noc hitem. Loni kapela takřka nesestoupila z koncertního pódia. "Hráli jsme ve Švédsku, Belgii, vydali jsme se i za krajany do Ameriky. Odehráli jsme tři sta koncertů za rok, někdy jsme zvládli i dva denně. Letos jsme v tomhle tempu naštěstí ubrali," tvrdí dívka, která stíhá i moderování vlastního televizního pořadu. V Polsku je zkrátka hvězda.
Na scéně je jich sedm. Kromě akordeonu mají housle, flétnu, basovou kytaru, elektrickou kytaru a bicí. Zkoušejí i tradiční nástroje, jako je třeba lyra korbowa z Maďarska. "Chceme lidi rozveselit. Naše vystoupení jsou dost živá, tančíme spolu s publikem," tvrdí Mlynková, jež považuje koncerty za nejdůležitější. "V lidové hudbě není jen smutek, ale také hodně radosti - a ta nás táhne dopředu."
Za folklorní ani folkovou skupinu se ovšem nepovažují. "V lidové muzice je velká energie i potenciál. My jsme se na ni napojili po svém způsobu, ale patříme spíš k popu nebo rocku. Zpočátku kolem nás nebyl tak velký rozruch. Lidi z hudební branže byli spíše skeptičtí a koukali se na nás skrz prsty. Já říkám, že jsme nechtěně otevřeli jakousi bránu. Posluchači asi zjistili, co všechno lidová muzika obsahuje, a jejich zájem pomohl i dalším polským skupinám. Podařilo se nám oslovit snad všechny generace. Kvůli nám se členové rodiny nehádají. Poslouchají nebo snášejí nás skoro všichni," říká Mlynková.
A název Brathanki? Prý vznikl spojením slov bratr Hanky, v polštině brat Hanki. Hanka byla kamarádka členů kapely a měla pohodového bratra, s nímž si muzikanti rozuměli.
 Polská skupina Brathanki. |
 Polská skupina Brathanki. |
 Polská skupina Brathanki. |
 Polská skupina Brathanki. |
