RECENZE: Zpěvačka Beth Hart vyhlásila válku démonům a zvítězila

Americká bluesrocková zpěvačka a pianistka Beth Hart si prožila mnohé. Ve dvaceti ji opustil otec, sestra jí zemřela na AIDS, ona sama se potýkala se závislostí na drogách a s bipolární poruchou. Tohle všechno se v její hudbě odráží a přidává jí na upřímnosti a prožitku.

Při práci na novince War In My Mind nalezla Beth Hart vnitřní klid a dokázala se vypořádat se svými vlastními démony. Ten svár se ale v písničkách otiskl, například v drásavé Rub Me For Luck, což je velkolepé sólo pro hlas a klavír. Smyčcový podklad jen decentně dokresluje dramatickou atmosféru, díky níž jde o jeden z vrcholů desky.

Dalším je na strojovém rytmu postavená Sugar Shack, v níž onen monotónní spodek a zpěvaččin naléhavý nervózní projev vytvářejí pozoruhodný kontrast, který kulminuje v chytlavém a lehce hysterickém refrénu. 

Zklidnění, které přijde s následující Woman Down, je však jen zdánlivé. Tempo se sice zvolnilo, ale pod povrchem to stále vře a klokotá, děje se tam toho tolik, že album přímo vybízí k opakovanému poslechu, který se v tomto případě bohatě vyplatí. 

Na War In My Mind se střídá několik stylů. Není to jen blues, máme zde garážový rock, soulové balady, zakouřený barový lounge nebo jazz rock. Album se ale nijak netříští, základem je silná vize a hlavně zpěv.

War In My Mind

75 %

Beth Hart

Poslechněte si třeba, co s ním Beth Hart dokáže v Try a Little Harder. Ta úžasná volnost, s níž se pouští do scatu a o pár vteřin později se odevzdaně a vroucně pokládá do refrénu. S jakou jistotou frázuje, vyslovuje. Skutečný zážitek. O emocích se není nutné bavit, těmi je album prosycené.

Kdo je chce zakusit živě, má možnost 6. prosince v pražském Fóru Karlín a příští rok 23. října v prostorách O2 universum. Vstupenky na iDNES Ticket.