GLOSA: Olympic na Benátské jako by zapomněl, že hraje na festivalu

  • 22
Vystoupení kapely Olympic patřilo k vrcholům čtvrtečního „večírku pro nedočkavé“ na festivalu Benátská! s Impulsem v libereckém Vesci. Petr Janda a spol. přivezli i bývalé spoluhráče a v omezeném množství zopakovali svůj narozeninový koncert z pražské O2 areny. A to byla právě chyba.

Řekněme si na rovinu, že i když vidět Jandu pohromadě s Františkem Ringo Čechem, Pavlem Chrastinou a Ladislavem Kleinem je zážitek, společné dvě písně s bývalými parťáky patřily bohužel k nejslabším kouskům celého koncertu. Zvláště posledně jmenovaný, kytarista Klein úplně neexceloval, když zpíval píseň Z bílé černou. Ale ani vokály ve Vzpomínce plíživé nebyly zrovna libé na poslech.

K tomu Olympic vybral ještě několik chuťovek a vykopávek, které poznávali jen nejskalnější fanoušci. Na výročním koncertu pro věrné ideální volba, na festivalu to však chce hity.

Samozřejmě došlo i na ty. Hlavně v závěru, když zněly skladby jako Želva, Okno mé lásky, Jako za mlada nebo přídavková Jasná zpráva, publikum se ochotně přidávalo se zpěvem a ono pětasedmdesátiminutové vystoupení konečně vypadalo tak, jak mělo.

Olympiku to jinak hrálo dobře, vybavil se navíc řadou doprovodných hudebníků, takže naživo zněly další kytara, housle, flétna či saxofon. Jen vlastní pomalé kousky občas Janda upravil do nepříliš sexy podoby – hlavně refrén v Otázkách byl celý nějak humpolácky odvedený, což ryzí baladu odsoudilo k vyznění jako od lokálního revivalu.

Naštěstí Olympic vše napravil peckami jako Nikdo nejsme akorát, Já nebo Dej mi víc své lásky. Málo naplat, rozjeté songy jdou této kapele pořád nejlépe.

V pátek Benátská pokračuje se zahraničními hvězdami Bonnie Tylerovou a Guano Apes, v sobotu bude lákat především na Jaromíra Nohavicu.