„Chodila jsem na gympl a zrovna jsem měla brigádu za barem, když za mnou přišel kluk, že prý mají kapelu a právě hledají vokalistku. A jestli bych nechtěla přijít na zkoušku,“ vzpomíná Bára na terase kytlické chalupy. Do našeho povídání o cestě k muzice, o kapelách, mateřství a planoucí vášni pro focení nám občas vstoupí vtipnou glosou Bářina maminka Petra Černocká. A jejich vlídné, láskyplné přestřelky by byla škoda nezaznamenat.
Trpělivost při hraní na nástroj, to byl velkej úkol. Kopala jsem do piana a kousala do kytary.
