RECENZE: Bára Poláková natočila veselou/smutnou holčičí desku

K dosavadním hitům Kráva a Nafrněná si zpívající herečka Bára Poláková díky třetímu albu ON/OFF může přiřadit minimálně další dva. Hymnu všech závistivců Sousedův trávník a devadesátkovou pouťovou taneční dusárnu DESE.

Herců a hereček, kteří se v rámci kratochvíle či mentální očisty od hlubokého ponoru do ztvárňovaných rolí pustí do zpívání, není málo – mnohých příkladů známe dost z tu- i cizozemska. Někdy se zadaří, jindy je výsledkem obludný kýč, u něhož hlavní protagonistka (protagonista) řeší hlavně to, zda jí (mu) to při zpívání sluší a moclipak za to své muzicírování posbírá lajků na sociálních sítích.

Jirka má lepší sůl

Bára Poláková naštěstí není ten případ. Nevládne sice hlasem bůhvíjakého rozsahu, ale dokáže přijít s chytlavým nápěvem, díky produkci Jana P. Muchowa jsou její písničky zvukově vycizelované, přitom spontánní a hravé. Jako textařka má Poláková dar slova, dokáže vymyslet vtipné slogany i slovní hříčky. Na ON/OFF stojí kromě jiných za zmínku třeba postřeh „Koule nemá názor. Má, jenom není zas tak vyhraněná“ v písničce Nech bejt. Co je ale nejdůležitější, je naprosto důvěryhodná, svá a upřímná.

Díky známostem v hereckých kruzích navíc dokáže zaujmout hravými a vtipnými videoklipy, což je důležité, neboť některé její písničky fungují líp právě ve spojení s vizuálním vjemem. Platilo to pro v úvodu zmíněnou Nafrněnou, týká se to i již řečených hitovek Sousedův trávník, v jejímž klipu hrají Martha Issová, Lenka Krobotová, snowboardistka Eva Adamczyková a další, a DESE.

ON/OFF

60 %

Bára Poláková

V prvně jmenované dokonce až po zhlédnutí klipu pochopíte, kterého Jirku, o němž se zpívá, že to „má vždycky líp osolený“, má Poláková na mysli. DESE je záměrně kýčovitá a vlezlá tucka, v jejímž obrazovém ztvárnění se kromě samotné Polákové vyřádili hostující Jan Cina a Marek Adamczyk, jejichž zpěv slyšíme ještě ve skladbě A-E-I-O-U. Kromě nich si herečka na album přizvala ještě Bena Cristovaa, ale na rovinu, bez něj by se deska obešla. Jeho vtíravě kňouravý projev s divně změkčilou výslovností je nepříjemný a při dalších posleších až otravně rušivý.

Zbytečné minuty navíc

ON/OFF se v duchu „rozpolceného“ názvu láme na dvě části. Jednu tvoří písničky jako Ramen, DESE, Sousedův trávník nebo Né né, tedy svižnější, energičtější a řekněme veselejší. Protipólem jsou intimní „deníčkové“ Jizvičky, Neznám větší ticho než bez tebe nebo Laskavost. Jedna poloha vyvažuje druhou, a i když je jasné, že posluchačsky vděčnější budou právě ty „ON“, je pochopitelné, proč Bára Poláková na album zařadila i věci z ranku „OFF“.

Soused má trávu zelenější. Herečka a zpěvačka Bára Poláková vydala nové album

Co ale na desce být nemuselo, jsou odlišné verze písní Sousedův trávník (Trávník slow) a Oplatka (Oplatka love). Hodily by se spíš jako B strany singlů, kdyby ještě něco jako singly fungovalo, případně jako bonusy na nějakou „de luxe“ edici desky. Na původní verze ztrácejí, jsou uondané a v případě Oplatky je tu navíc – pochopitelně ryze subjektivní – opakovaný problém se zpěvem Bena Cristovaa. Jejich zařazení působí jako snaha o natáhnutí stopáže, což je zbytečné a kontraproduktivní. Nikdo by se asi na Báru Polákovou nehněval, kdyby byla deska o několik minut kratší.

Je to „prstě“ Poláková

ON/OFF je vysloveně holčičí deska, což ale není míněno nijak pejorativně. Je to logické, Poláková zpívá o tom, co sama dobře zná, píše o svých pocitech, zpívá tak, aby byla co nejuvěřitelnější. Evidentně jí až tak nezáleží na tom, jestli v tom či onom textu občas nesedí přízvuk, slova se tu a tam trochu mydlí s krátkými a dlouhými tóny, ale to je právě ten důvod, proč její písničky na cílovou skupinu zabírají. Všechna ta drobná zajíknutí, záměrné přeřeky, její typické hovorově zadrmolené „prstě“ místo „prostě“, to vše je Bára Poláková. Pokud vám její vnitřní svět, o němž zpívá, sedí a nacházíte se v něm, bude se vám ON/OFF líbit. A pokud ne, v pořádku, Poláková se nikomu nehodlá vnucovat.