Z jakého důvodu se album jmenuje Osudová?
Jednak je na ní stejnojmenná písnička, kterou nás s kapelou fakt baví hrát na koncertech, jednak je to něco na způsob mé osudové desky. Když jsem se rozhodla, že začnu dělat na nové nahrávce, přemýšlela jsem, jak by se mohla jmenovat.
Debut jsem nazvala Aura, což bylo takové trošku ezo, u čehož jsem asi pojmenovaná Osudová chtěla zůstat. Tohle téma je pro mě celý život dost zásadní.
V čem?
Pořád si kladu otázku, jestli je to, co se nám v životě děje, náhoda, nebo spíš osud. A taky jsem si řekla, že to bude taková moje poslední sázka na to, jestli je psaní písniček cesta, kterou mám v životě jít.
Táta mi vždycky říkal, že nejvíc, co může muzikant udělat, je investovat do hudby. Takže jsem se toho držela a zainvestovala do desky. Nechtěla jsem udělat vyloženě mainstreamový zvuk, který nám z toho ale nakonec stejně trochu vylezl, spíš mi záleželo na autenticitě. Pro mě i pro kapely bylo důležité, abychom tam dostali to, co v hudbě chceme mít. A buď se to někomu bude líbit, nebo holt nebude.
Jím všechno, často bez míry. Odborníků jsem navštívila tisíce, říká Slováčková |
A když spíš nebude?
V ten moment si řeknu: OK, obětovala jsem tomu všechno, tohle byla poslední tečka a můžu jít zkoušet další věci s klidem v duši, že jsem tomu věnovala maximum. Takže i proto je deska Osudová.
Buď mi řekne, že ano, tohle je to, co máš dělat, u toho zůstaň. Když to miluješ a baví tě to, lidi to vycítí. Anebo to klidně dělej dál, ale už do toho neinvestuj celý život, veškerý čas, energii a peníze. A zkus se vrhnout někam jinam.
Co vás přitahuje a zajímá na ezoterice?
Vábí mě tajemno, které za ní je. Taky mě svým způsobem uklidňuje, že mimo nás existuje ještě něco vyššího, v co můžeme třeba věřit. Jsem věřící člověk, ale neřekla bych, že věřím přímo v boha, v osud nebo ve vesmír. Spíš v „něco“, co řídí naši cestu, ale nerada bych to nějak definovala nebo pojmenovala.
Co se ještě té ezoteriky týče, kdykoliv jsem se cítila zranitelná nebo smutná, vždycky jsem tíhla k tomu, že třeba zavolám kartářce. Ženy k tomu asi tíhnou víc než muži. Snažím se žít v souladu s přírodou, využívám babičkovské bylinkové recepty. Zkrátka to mám ráda, věřím tomu.
Zmínila jste, že si kladete otázku, zda za to, co se nám děje, může náhoda, nebo osud. Nalézáte odpověď?
Vždycky přijde v momentě, kdy ji nejméně čekám. Když se člověk na něco hodně soustředí, otevřou se mu dveře, které předtím třeba neviděl. Takže vlastně ano. Vždycky, když jsem tápala, nevěděla si rady, šla jsem se třeba projít do lesa a odpověď jsem našla.
Brácha je ten, kdo v mém životě určuje kvalitu muže, říká Slováčková |
Co hledáte a nacházíte v hudbě? A teď nemyslím její tvorbu, ale třeba i jen samotný poslech.
Mám ráda, když poslouchám písničky a ty se mi postupně otevírají a vyjevují se, o čem vlastně vypovídají. Třeba až při třetím poslechu. Moc nemusím prvoplánové záležitosti, u kterých je jasně dané, oč v nich jde. O to se snažím i ve svých písničkách.
Kromě toho do nich chci taky dodat určitou bezstarostnost. Zkrátka aby se člověk po poslechu necítil zdeptaný. Jsou tam i smutnější věci, zároveň ale i takové, které dokážou povzbudit. O tom je život, nemůže to být jenom sluníčkaření, to by nikoho nebavilo.
I taková depresivní píseň má něco do sebe, ráda si poslechnu někoho dalšího, kdo se něčím trápí a není úplně v pohodě. Vím, že v tom nejsem sama.
V jednom rozhovoru jste řekla, že jste vyrůstala na alternativní rockové hudbě. Co vás formovalo?
Mám staršího bráchu, který vyrůstal na Nirvaně a tu do mě hustil od mala. Čili ta na mě měla velký vliv, zejména v mém dospívání. Naprosto jsem milovala a miluju Linkin Park, chtěla jsem být Avril Lavigne, líbili se mi Alice In Chains. Pak teprve přišla popina.
Jako malá jsem teda ještě poslouchala Michaela Jacksona, ten mě taky hodně stavěl, dveře k popu mi otevřela Lady Gaga. Vnímala jsem ji jako obrovskou ikonu, byla odvážná, excentrická a po hudební stránce byly a jsou její věci výborné. Navíc si věci dělá po svém, myslím, že si do ničeho nenechá moc mluvit. A když jí někdo řekne, aby něco nedělala, najust se do toho pustí. V tom jsme si docela podobné.
Máte to taky takhle nastavené?
Mám, myslím, že mi i někdo někde řekl, abych netočila druhou desku. Tak jsem ji udělala.