“Jednou” je skutečně mimořádná a “miśíkovsky” nadčasová píseň, samozřejmě díky autorovi hudby Ostrouchovi, jenž dokonale vystihl pointu méně známe básně Václava Hraběte. Ale na posledním albu také jediná, protože jako celek je Mišíkovo album Ztracený podzim z roku 2010 mnohem kompaktnější a muzikantsky i obsahově silnější. Některé ty “historky” typu, “jak mě celníci v Chebu vysadili z vlaku na cestě do Londýna”... jsou skoro až upachtěné a tak trochu trapné stejně jako omíláni Mišíkovo “americké” rodiny od chvíle, kdy režisérka Němcová natočila s Mišíkem dost hloupý film o “ne-Mišíkovi”. Už se z toho stala trapnost jako ze Žbirky a Abbey Road. Anděly si Mišík a jeho spolutvůrci určitě zasloužili, ale dva by bylo až dost: nejlepší píseň a nejlepší klip.Protože dát mu Anděla za zpěváka roku, když tak nebyl oceněn už dávno, je obrazem trapnosti současné české hudební popové a rockové scény. Záblesky naděje zachraňují Lenny, Aneta Langerová a také, ať chcete nebo ne, Ewa Farna.... p.s. Mišík nikdy nebyl folkař!!!!, to beru od Akademie jako urážku!

Mišík sám označení jako (v tomto případě) folkař jako urážku nebere. Ta deska se poslouchá výborně a žádné hodnocení vlastně nepotřebuje, stejně jako Mišík sám. Prostě natočil album, které v roce svého vydání nemělo konkurenci. Tečka.

Prostě hudba ztratila sílu a stala se zbožím

No jo, ale ten Mišík je fakt kvalita a to je nesporné.

O čem to svědčí? O tom že česká hudební scéna je naprosto tragická.