Z divadelní hry Petera Shaffera Amadeus vykutal režisér Miloš Forman jeden ze svých největších filmařských triumfů. Střet geniality a průměrnosti, strhující portrét nevychovaného klacka, který byl obdařen tak ohromným talentem, že jeho sok Antonio Salieri v zoufalé snaze dokázat alespoň setinu toho, co Wolfgang, prohlásí samotného Boha za svého nepřítele.
Víme, že je to do značné míry umělecká licence, vztah obou komponistů nebyl tak fatálně vyostřený, jak se Shaffer a po něm Forman snaží naznačit, nicméně podívaná je to dodnes uchvacující. V režii Dimitrije Dudíka ožil příběh dvou soků také jako dramatizace, kterou na CD vydal Radioservis. V hlavních rolích se představují Marek Lambora jako Wolfgang Amadeus Mozart a Martin Finger coby Antonio Salieri.
A je to on, respektive jeho herecký um, který nedá celou dobu vydechnout. Finger vystřídá několik poloh. Od suverénního dvorního skladatele přes žárlivostí a vztekem zmítaného „krále průměrných“ až po zestárlou, sladkostmi se krmící zoufalou trosku na hranici nepříčetnosti.
Jeho zoufalství, když definitivně zjistí, že Mozartovu talentu se nikdy ani náznakem nevyrovná, je až hmatatelné. Je odpudivý, když zlostně a suše odkrajuje slova a cpe se přitom sladkým, zároveň ale do značné míry chápeme jeho pohnutky.
Marek Lambora je mu zdatným partnerem jako uchichtaný fracek, libující si v obscénních průpovídkách, zároveň si ale dobře uvědomující své nadání. V dalších rolích účinkují například Miroslav Táborský, Kamil Halbich, Jan Hájek a vynechat nelze Elišku Zbrankovou jako Konstance, Mozartovu manželku.
Dramatizace vychází z precizního překladu Martina Hilského a posluchačský zážitek umocňuje i fakt, že jde o příležitost, jak si poslechem vychutnat krásnou, čistou, zněle a správně artikulovanou češtinu.
