Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Zlatohlávková každé ráno šňupe koks,“ psal loni bulvár po uvedení první řady seriálu režiséra Jana Prušinovského s odkazem na postavu, kterou herečka ztvárnila. Letos žádný uměle vytvořený skandál nepřišel, nové epizody Dobré ráno, Brno! však ještě nejsou ani v polovině.
Náhradu kokainu, kterou musí herečka před kamerou užívat, je mix ovocného cukru a šňupacího tabáku. „To víte, že jsem chtěla vědět, co do sebe za ty malé peníze cpu,“ směje se. „Kolegyně, co hraje kostymérku, punkerka a hudebnice Nikola Mucha mě však varovala, že i ten cukr s člověkem něco dělá. Naštěstí jsem to nikdy nemusela opakovat víc než pětkrát. Přece jen to není úplně příjemné,“ vzpomíná.
Zlatohlávková, kterou si diváci mohou pamatovat také pod dívčím příjmením Onufráková, vystudovala DAMU a šest let strávila v angažmá ve Švandově divadle. Tam hostuje dodnes. Jedním z jejích profesorů byl Boris Rösner. „Neskutečná persona. Charismatický chlap. Nedivím se ženám, že měly tendence se do něj zamilovávat. Mně se to ale nestalo. Jak jsem vyrostla bez otce, tak jsem jej spíš vnímala jako dobrého parťáka,“ říká.
O rivalitě mezi českými a slovenskými herečkami Zlatohlávková říká: „Patřím mezi slovenské herečky, které nejsou příliš obsazované na kameru. Hlavní roli před kamerou jsem měla jen v Dobrém ránu, Brno!, filmu Zoufalci a předpotopním seriálu Redakce. Nepatřím mezi Slovenky, na které by musely české kolegyně žárlit. U divadla jsem se s tím lehce setkala, ale rychle se to urovnalo. Chápu, že si někdo představuje, že bude víc hrát, protože je v souboru déle a pak tam přijde někdo jiný a slízne smetanu,“ zamýšlí se.
Radost bych našla kdekoliv
Konec stálého angažmá u Zlatohlávkové nastal kombinací dvou mateřských za sebou a covidovou pandemií. „Jsem teď nezaměstnaná a volná kdyby někdo něco! Teď už jsou děti samostatnější, já jsem ale nesmírně ráda, že jsem si jejich dětství užila naplno, ačkoliv to bylo občas finančně dobrodružné, nemusela jsem přijít o nejkrásnější chvíle s dětmi,“ říká.
Když není herecká práce, uživí se Zlatohlávková i dalšími aktivitami: terapií čínské medicíny, prací ve školce nebo uklízením. Ráda by taky zhodnotila své zkušenosti s tenisem a trénovala děti. „Radost ze dne bych si asi našla v jakémkoliv zaměstnání. Mám ráda život i lidi. Čemu člověk věnuje pozornost, to si do života přitáhne. Přitahuju si do života, co mě dělá šťastnou a s tím souvisí i má práce,“ popisuje.
Na otázku, zdali si někdy jako herečka řekla o vyšší finanční ohodnocení, odpovídá: „Je fakt, že jsem si o peníze nikdy neuměla říct. Neumím přijmout ani dýško za masáže, teprve se to učím. Nebyla jsem nikde s transparentem, spousta věcí se mě dlouho nedotýkala. Neměla jsem děti a neplatila si nájem,“ uvedla.
„Když jsem v roce 2016, kdy jsem byla v divadle velmi obsazovaná, odcházela s platem 16 200 korun, bylo mi to jedno. Jak jsem z chudé rodiny, tak jsem přežila i s tím. Až postupně jsem si uvědomila, že to nestačí,“ vysvětluje a dodává: „Na obhajobu kolegů bych chtěla ještě říct, že důvod, proč bereme všechno, co se naskytne – rozhlas, dabing, nekonečný seriál, reklamy na cokoliv –, jsou právě divadelní platy, které jsou prostě takto nízké.“
