Chabrol, který je považován za jednoho z nejlepších francouzských režisérů, upoutal pozornost diváků i kritiky již svojí prvotinou Krásný Serge (1958), která je považována za jeden z prvních, ne-li první, snímek francouzské nové vlny. Velký úspěch pak sklidil dalším filmem Bratranci, který byl oceněn Zlatým medvědem na MFF Berlín 1959.
Chabrol se ve svých filmech netajil obdivem k Alfredu Hitchcockovi. Již na počátku své kariéry napsal (spolu s Erikem Rohmerem) o Hitchcockovi knížku, která je dodnes považována za jednu z nejlepších studií o tomto geniálním tvůrci.
V 60. letech Chabrol kvůli poklesu zájmu o složité psychologické snímky natočil několik komerčně zaměřených filmů ve stylu Jamese Bonda, k umělecky náročnější produkci se vrátil až na přelomu 60. a 70. let. V té době vznikly dodnes slavné psychologické thrillery s kriminální zápletkou jako například Bestie musí zemřít (1969) a Řezník (1970).
V následujících letech byl Chabrol autorem i mnoha filmů, které propadly a kritika je označila přinejmenším za "slabší". "Miluju natáčení. Skoro víc než samotný výsledek. Tak před dvaceti lety jsem točil i dost pitomostí, protože mi nedovolili nic pořádného točit," řekl k tomu před několika lety v jednom z rozhovorů.
Další vlnu diváckých úspěchů a četná festivalová ocenění mu přinesly filmy z konce 80. a 90. let, kdy spolupracoval především s Isabelle Huppertovou (Ženská záležitost, Slavnost, Konec sázek, Paní Bovaryová), nebo například snímek Tiché dny v Clichy (1990). Z posledního desetiletí patří k jeho nejoceňovanějším filmům psychologické drama Díky za čokoládu (také jako Sladká smrt; 2000), kde hlavní roli ztvárnila opět Huppertová.
Krom Huppertové se v Chabrolových filmech objevuje mnoho dalších francouzských hereckých hvězd. K jeho největším oporám patřila například Stéphane Audranová, která se stala i jeho druhou ženou. V Chabrolových filmech excelovali třeba Jean-Claude Brialy, Jean Yanne nebo Jean-Paul Belmondo. Ve většině svých filmů si také sám zahrál epizodní roli.
Vyznamenaný VtipálekK Chabrolovým oblíbeným žánrům patřily především detektivky, byl ale také mistrem filmového humoru. V roce 2009 byl za celoživotní přínos světové kinematografii oceněn na festivalu Berlinale. |
Pařížský rodák Chabrol (24. června 1930) nejprve studoval farmakologii, v padesátých letech ale začal psát recenze pro časopis Cahiers de Cinéma.
V té době se také seznámil s pozdějšími režisérskými souputníky a předními představiteli francouzské nové vlny jako byli François Truffaut, Jean-Luc Godard nebo Eric Rohmer.
Za své filmy Chabrol, který byl třikrát ženatý a byl otcem dvou synů, získal mnoho prestižních cen. Úspěchy sklízel především na festivalech v Cannes a Berlíně.
"Byl to velikán francouzského filmu, svobodný, drzý, politicky adresný a výřečný," vzpomínal na Chabrola a jeho tvorbu šéf kulturního odboru pařížské radnice Christophe Girard, který agenturu AFP o Chabrolově úmrtí informoval.
