Dušan Klein se narodil na Slovensku, kvůli židovskému původu byl v dětství vězněn v Terezíně. Po válce se objevil před kamerou jako dětský herec, na FAMU pak vystudoval režii a působil ve Filmovém studiu Barrandov, posléze také na FAMU sám vyučoval.
V roce 1964 natočil Místenku bez návratu, od 70. let, kdy režíroval příběh Jeden z nich je vrah, se často věnoval žánru krimi, kam spadají jeho snímky Případ mrtvého muže, Případ mrtvých spolužáků, Sázka na třináctku či Město nic neví.
 |
Dvacet let po svém debutu přišel Klein se středoškolskou komedií Jak svět přichází o básníky. Měla takový úspěch, že její hrdiny sledoval dál v několika pokračováních, jmenovitě ve filmech Jak básníci přicházejí o iluze, Jak básníkům chutná život, Konec básníků v Čechách, Jak básníci neztrácejí naději a Jak básníci čekají na zázrak.
Řadu titulů vytvořil Klein rovněž pro obrazovku, mimo jiné seriály Hříchy pro pátera Knoxe, Hříchy pro diváky detektivek, Cukrárna, Manželská tonutí nebo Trapasy, podílel na zrodu seriálu Ulice.
V roce 2003 vyšla biografie s názvem Dušan Klein aneb Jak režisérům chutná život, kterou napsal Petr Nový. Klein v ní vzpomíná na své souputníky Jiřího Weisse, Ladislava Fukse, Vladimíra Körnera, Pavla Juráčka či Miloše Formana. K jeho osmdesátinám vznikl dokument Režisér s dýmkou aneb Můj život na place, jímž provází jeden z Kleinových studentů Jiří Strach.
Když se Kleina v on-line rozhovoru ptali čtenáři iDNES.cz, zda bude v sérii Básníků pokračovat, odpověděl: „Teoreticky by se o natočení sedmého dílu Básníků uvažovat dalo. Prakticky je to v podstatě vyloučené, protože až budou naši hrdinové v důchodu, já už budu v nebíčku.“
2008: Dušan Klein režíruje na břevnovském hřbitově detektivku:
27. srpna 2008 |
